Výroba dekorativních lodiček

Tato činnost pro horší počasí je mezi dětmi poměrně oblíbená, a tak se k ní s každou novou skupinou rádi vracíme. Je rozdělena na etapy v celkovém rozsahu cca 8 hodin a učí děti, mimo jiné, trpělivosti a schopnosti dokončit rozdělanou dlouhodobější práci. Mimo to rozvíjí fantazii, kreativitu a manuální zručnost a v neposlední řadě výsledek, ale i práce samotná rozdává radost.

Od počátečního opracování špalíku dřeva v dílně, přes lepení detailů, barvení, výrobu plachet a lan se nakonec dopracujeme k radostnému pocitu z dobře odvedené práce.

Výlet k Máchovu jezeru

Počasí nám přeje, a tak jsme si udělali výlet k Máchovu jezeru. Do Starých Splavů jsme se dopravili autem a odtud se pak vydali k Břehyňskému rybníku na zmrzlinu. Cesta vede po písečných cestách borovými lesy, částečně po naučné stezce s tematikou komiksu Čtyřlístku, částečně přírodní rezervací Swamp.

Zmrzlina je v širokém okolí vyhlášená a děti potvrdily, že právem. Cestou zpět jsme trochu smočili nohy v Máchově jezeře a smyli tak ze sebe prach cesty, kterou jsme částečně absolvovali bosky. I věční brblalové uznali, že výlet byl super a odnesli si pěkný zážitek.

In-line bruslení

Jednou z aktivit pro pěkné počasí je in-line bruslení. Chodíme na cyklostezku u Nebočad, kde je rovina a poměrně malý provoz. Mnozí stojí na in-line bruslích poprvé, takže zpočátku jsou na místě jisté obavy, někteří naopak tvrdí, že umí bruslit perfektně a na místě zjistí, že to až tak perfektní není :-)

Nutno říci, že s bruslemi se ale popere, v rámci svých možností, každý a statečně. Někteří zjistí, že helma a chrániče mají skutečně smysl a přes počáteční frajeřinky jsou rádi, že je na sobě mají. I to je koneckonců cenná zkušenost…

Turistika v okolí Děčína

Protože město Děčín sluje nádherným okolím se spoustou krásných výhledů, vyrážíme pravidelně do okolních lesů na krátké turistické túry. Vyhlídky na Červeném vrchu, Pastýřáku, Kvádrberku či dále třeba na Růžovém hřebenu jsou fascinující, a přestože většina dětí je pohodlná na krok, z výhledů jsou nadšené, a to je rozhodně něco, co má smysl. Překonání lenosti a obohacení novými zážitky není nikdy na škodu.

Odpoledne plné zábavy

V sobotu se děti těšily na naplánované odpoledne na Městských slavnostech. Nabídka programu byla pestrá, nejprve jsme si prohlédli výstavu veteránů a obdivovali zrekonstruovaná historická vozidla zaparkovaná na nábřeží u knihovny. Odtud jsme se přesunuli na louku pod zámkem a shlédli zde, jak pod rukama zručných řezbářů vznikají za pomoci motorových pil a dalšího nářadí umělecká díla z kmenů stromů.

Dalším místem, které jsme navštívili, byl zimní stadion na Starém městě. Zde probíhala akce Florbalový Děčín. Naši chlapci se prohlásili za odborníky v tomto sportu, a tak si s chutí nejen zafandili, ale po zapůjčení hokejek i florbal zahráli. Nevěděli, čemu se věnovat dřív, neboť na velkoplošné projekci byl vysílán semifinálový zápas našeho týmu se Švédskem, který jsme přesvědčivě vyhráli.

Při návratu nám ještě zbyl čas na návštěvu dvou dětských hřišť. Večer chlapci sami ani nevěřili, kolik jsme toho za jedno odpoledne stihli a jak pestrý den jsme si užili.

   

Opékání buřtů

Na čarodějnice se vždy děti těší. Znamená to, že jsme venku a můžeme opékat buřty. I tentokrát nám počasí přálo, a tak jsme se sešli venku na zahradě a vše jsme připravili. Krom ohniště a dřeva jsme si připravili buřty a také opékací vidličky. Oheň se nám podařilo zapálit na první dobrou, jak se říká, a už šlo pak vše ráz na ráz. Opékání jsme si opravdu užili do sytosti, buřtíky se snědly, a také zrelaxovat na čerstvém vzduchu, když je hezké počasí, je úplně to nejlepší.

Návštěva psího útulku

Po delší době jsme navštívili útulek pro opuštěná zvířata na Starém městě. Psů, čekajících na nové majitele, tam byla spousta, dokonce jsme si mohli vybrat jednoho z nich a dopřát mu procházku mimo areál. Byl to jednoletý kříženec, jmenoval se Max.

Naše společná cesta vedla po cyklostezce, kolem školy v Libverdě, až do Březin. Na místním fotbalovém hřišti si kluci vyzkoušeli nový míč, Max se s chutí vykoupal v Ploučnici. Zprvu se psovodi nemohli dohodnout, kdo je s vedením právě na řadě, ale s rostoucím počtem ušlých kilometrů zájem o vedení psa na vodítku upadal, neboť měl potřebu se s každým přetahovat, ruce bolely stále více a s téměř takovou radostí, jak jsme si ho vypůjčili, tak jsme ho i vrátili.

Odpoledne uteklo jako voda a už se těšíme na další výlety.

   

Víkend v ZOO

Je již tradicí, že několikrát v roce domluvíme akci, která nás zaměstná na obě víkendová odpoledne. V sobotu na nás čekala košťata, lopata a kolečko, naším úkolem bylo zamést a uklidit část cest v místní ZOO.

Pro některé bylo již jenom pomyšlení na to, že budeme v našem volném čase pracovat něčím, co nechtěli zažít. Realita byla ale taková, že nám šla práce pěkně od ruky. To i díky tomu, že nepořádku nebylo moc. Práci jsme prokládali odpočinkem na místním dětském hřišti a okukováním zvířat, v jejichž blízkosti jsme úklid prováděli. V lehkém tempu, ale kvalitně, jsme si splnili část uklízecí a těšili se na nedělní návštěvu zahrady, část odpočinkovou.

V neděli po obědě jsme si nejprve prohlédli expozici Rajské ostrovy, která je v Podmoklech a jsou v ní ryby, hadi, leguáni, pavouci a outloni. Následoval výšlap do strmého kopce do samotné ZOO, která je v prostoru lesoparku na Pastýřské stěně. Počasí bylo nádherné, jako stvořené pro relaxaci v lehátkách a na atrakcích dětského hřiště. Samozřejmě jsme si prohlédli všechna zvířata, k těm nejzajímavějším se i několikrát vrátili.

Odpočinkově pracovní víkend se líbil a padaly i dotazy, kdy že si to zopakujeme.

   

Vyhlídky nad městem

Děčín je rozprostřen v údolí řeky Labe, a kam se rozhlédneme, jsou vidět kopce. Je to nejzelenější město v ČR. Každý vrchol nabízí jedinečné výhledy, jak na část zastavěnou a obydlenou, tak i do širokého okolí, lemovaného hřebeny zalesněných vrcholů. Je to ideální místo pro výlety, túry a procházky.

Během pobytu se snažíme navštívit co nejvíce takových krásných míst a vzbudit v dětech zájem o trávení času v přírodě, podpořit jejich rozvoj a fyzickou kondici. Tentokrát jsme prošli vyhlídky nad Červeným vrchem, nad Škrabkami, pod Jalůvčím a nad Přípeří. S porcí kilometrů v nohách jsme výlet zakončili u Hladového kamene v Labi.

Některé cestovatele bolely nohy více, pro některé to byla hračka. Uvidíme, kam zamíříme příště.

Výlet na Maxičky

Sobotní odpoledne nás po všedních dnech trávených ve školních lavicích vylákalo do jarní přírody. Tentokrát byla naším cílem obec Maxičky, nacházející se nad Děčínem, v těsné blízkosti se státní hranicí s Německem.

Po cestě, která vedla původně vzrostlým lesem, který ale zdecimoval kůrovec a my šli převážně po holých pláních, jsme došli až k bývalému hotelu na okraji vesnice. To bylo pravé místo pro unavené turisty. Někteří u místního rybníka vyzkoušeli teplotu vody, na jeho přítoku postavili hráz, pozorovali žáby kachny a vážky, zahráli si fotbal a karty. Druzí se vleže vyhřívali v paprscích slunce, které již pěkně nabírá na síle.

Prožili jsme další krásné odpoledne v přírodě.

   

Jarní turistika

Konec března a počátek dubna přinesl pěkné, místy až letní počasí, které lákalo ven. Využili jsme toho k výletům po okolí města, ale i dále po kraji.

Mezi naše cíle patřila například krásná vyhlídka na Červeném vrchu, ze které je úchvatný výhled na Děčín. Vydali jsme se také na rozhlednu na Děčínském Sněžníku, ze které je zase nádherný výhled na krajinu Labských pískovců, Česko-Saského Švýcarska a na druhou stranu Krušných hor a Českého středohoří.

Jedním z cílů se stala také zřícenina hradu Helfenburk nedaleko Úštěku a její hradní věž s výhledem po okolí hradu. Kromě nádherných výhledů jsme také nachodili několik desítek kilometrů, takže jsme obohatili nejen duši, ale i těla a hlavně nohy :-)

   

Výroba lodiček

Jednou z našich tradic je výroba dekorativních lodiček, plachetniček. Proces je rozdělen do několika fází a rozvíjí fantazii, manuální zručnost i schopnost dokončit dlouhodobější projekt.

Vše začíná opracováním smrkového hranolu na základní tvar lodičky. K tomu využíváme prostor dílny v Boleticích. Další fáze již probíhají na naší klubovně, kdy lodička dostává finální podobu. Následuje nalakování a výroba plachet a lanoví.

Z dokončené práce je u chlapců vidět uspokojení až hrdost na vlastní výtvor, což je super.

Výlet na Chmelník

Nádherné, už jarní počasí, jsme v sobotu využili k výletu na nejvyšší vrchol v těsném sousedství Děčína, na Chmelník, s nadmořskou výškou 508 metrů.

Před odchodem jsme se opět, jako před každým delším výletem, museli prokousat závalem dotazů na téma, proč tam jdeme, co tam budeme dělat, skutečně musíme??? Poté, co jsme si vše vysvětlili, prošli jsme městem až pod samotný kopec. Po krátkém odpočinku vyplněném partičkou hry Uno jsme kolem staré hrobky vyšplhali na samotný vrchol. Odměnou nám byl krásný výhled na město a na kaňon řeky Labe, jímž přitéká od Ústí nad Labem. Rozdělali jsme si oheň, opekli špekáčky, zarelaxovali na sluníčku a vydali se na zpáteční cestu.

Během odpoledne jsme ušli 15 kilometrů, prý zbytečně moc... Krásný den jsme si užili a už se těšíme na naše další výlety.

   

Návštěva muzea

Zimní, chladné a deštivé dny jsou jako stvořené k aktivitám, jako je návštěva muzea. V neděli po obědě jsme se tedy vypravili na prohlídku expozic. Kromě stálých expozic je nyní v muzeu k vidění expozice Lego, zaměřená na pirátské plachetnice a Pokojíčky pro panenky v běhu věků.

Obě expozice vzbudily mezi dětmi velký zájem, největší úspěch ale nakonec měl simulátor kapitánského můstku, v expozici věnované historii říční plavby, kde si děti mohlY vyzkoušet, jaké to je, řídit loď. Společně jsme dopluli ze zimního přístavu až do překladiště Loubí a to bez ztroskotání, což lze považovat za velký úspěch.

   

Výzdoba

Stejně, jako se staráme o budovu a naše okolí, staráme se také o to, abychom to měli i uvnitř hezky vyzdobené. Výzdoba je tradičně zaměřená na to, co je zajímavé v daném měsíci nebo i podle ročního období. Tentokrát jsme se soustředili s dětmi na únor – svátek Valentýna a čínský rok dřevěného draka.

Valentýn

Drobné dárečky k Valentýnu si nikdy nenecháme ujít. Takže jsme se, jako každý rok, pustili do jejich výroby. K výrobě srdíčka jsme použili karton a dozdobili jsme ho puzzlíky, které si děti nabarvily podle svých představ. Nejvíce jsme využili bílou, červenou, zlatou a růžovou barvu, která jako tradičně patří k srdci. Dárečky se nám opravdu povedly a děti z nich měli velkou radost, sami můžete posoudit.

Úklid u budovy

Celoročně pečujeme o okolí naší budovy, Zametáme chodníky, vytrháváme plevel u jejich okrajů nebo na podzim hrabeme listí. Tentokrát jsme zametali chodníky od štěrku, který tu zůstal po krátké zimě. Krásně to tu prokouklo, nemyslíte???

Smažení lívanců

Vaření, pečení nebo smažení různých dobrůtek, to je naše. Každý to určitě jako dítě miloval a stejně tak tuto činnost milují i naše děti a můžete vidět, že se zapojují jak chlapci, tak děvčata. Pochutnáváme si potom všichni společně. Děti pak vypráví a vzpomínají na to, co doma vaří pro ně jejich maminky a tatínkové nebo babičky.

   

Výlet na vyhlídky

Sobota mezi obědem a večeří je vhodnou dobou na delší výlety. Tentokrát jsme naplánovali trasu vedoucí kolem téměř celé Pastýřské stěny, kolem Červeného vrchu až na Jalůvčí, odtud okolo Vlčího pramene a Pstružného rybníka na Horní a Dolní vyhlídky nad Přípeří.

Po cestě jsme byli u Hladového kamene v Labi, krátce jsme zahlédli masopustní průvod masek procházející po Tyršově mostě. I když díky kopcovitému terénu bylo naše tempo spíše volnější, našlapaných 15 kilometrů dalo turistům vcelku zabrat. Odpoledne se vydařilo.

Přišla opravdová zima!

Přituhlo, napadal dlouho očekávaný sníh, a i když ho není mnoho, udržel se pár dní. Po nekonečném naléhání a prosbách o možnost dovádění na bobech jsme původně naplánovanou návštěva místního muzea v sobotu a i výlet v neděli odložili na jindy. Oprášili jsme naše plastové boby a vyrazili na nedaleký palouk vyzkoušet, jak to jezdí. Sníh byl díky nízkým nočním teplotám zatuhlý, jeho vrstva zhutnělá a rychlá jízda na něm uspokojila i ty nejnáročnější jezdce. Obě odpoledne uběhla jak voda, vcelku promrzlí a příjemně unavení jsme se vraceli do tepla internátu.

   

Zimní radovánky

V minulém týdnu jsme měli pravděpodobně možnost naposledy v tomto roce vyjít v Děčíně do zasněžené přírody. Několikrát jsme vzali útokem svah na palouku a nad ulicí Slovanská.

Mírně přemrzlý sníh byl rychlý, jízda na bobech pěkným zážitkem a příjemným odreagováním. Potřeba užít si sněhovou nadílku byla většinou tak intenzivní, že vedla v krátké době k promočení oděvních svršků zúčastněných, což vždy směřovalo k ukončení činnosti a urychlenému návratu na internát za účelem rozmrazení a vysušení.

Pečení vánočního cukroví

Druhý adventní víkend, pro většinu skupiny blížící se konec pobytu, vyhlížená internátní „štědrovečerní“ večeře s tradičním bramborovým salátem a řízkem, to vše nás přivedlo k tomu, že již nyní přiložíme ruku k dílu a upečeme cukroví pro doplnění slavnostní tabule.

Volba padla na naprostou klasiku, kterou mají všichni rádi - LINECKÉ !!! a kokosové sušenky. V sobotu proběhla příprava těst, v neděli samotné pečení. Naše snažení doprovázely koledy, dobrá nálada, spousta historek dětí souvisejících s tímto obdobím. Ještě nás čeká slepování a mnoho otázek ve smyslu, můžu ochutnat? A můžu ještě?

   

Výlet na Dolský mlýn

Tato, pověstmi a pohádkovou atmosférou opředená zřícenina starého mlýna v malebném údolí řeky Kamenice nedaleko Jetřichovic, se stala cílem našeho výletu jednu krásnou listopadovou sobotu. Zvolili jsme trochu delší trasu z Růžové, to abychom trochu protáhli kostru a užili si čerstvého vzduchu a také tu barevnou krásu, do které se zbarvily okolní lesy. Cestou jsme si prohlédli opuštěné „řopíky“ předválečného opevnění, což byl pro chlapce skvělý zážitek a nejraději by vlezli do každého z nich.

Po prohlídce zříceniny mlýna, se spustil déšť, drobný, leč vytrvalý, který nás provázel po celou zpáteční cestu do Růžové, kde jsme nechali zaparkované auto. Přes chladnější a v závěru i deštivé počasí se výlet podařil a děti si o něm vyprávěly po několik následujících dní.

Výroba čertovských masek

Začátek prosince, to jsou pro děti především čerti a Mikuláš, a tak jsme se pustili do, pro nás již tradiční, výroby čertovských masek. Karton z krabice, nůžky, lepidlo a barvičky a hlavně fantazie a zručné ruce. Víc není potřeba :-)

   

Vyhlídky a první sníh

Napadl první letošní sníh, který se udržel, a slunečné odpoledne pro nás bylo výzvou k tomu, abychom se šli projít do přírody. Jako vždy, když odcházíme z tepla internátu, proběhlo i nyní ze strany největších lenochů několik již tradičních pokusů o vydiskutování méně náročného programu. Jako vždy to ale bylo marné, a tak jsme se vydali nad městské čtvrti Červený Vrch, Bělá a Přípeř.

Cestou jsme navštívili několik vyhlídek a zkonstatovali, že Děčín je skutečné krásné město. Proběhlo několik sněhových přestřelek a přepadení, odpoledne uteklo jak voda. To, že někteří si odmítají uvědomit, že je skutečně zima a je potřeba se přiměřeně nejen oblékat, ale i obouvat, způsobilo, že jejich promočená obuv nás přinutila k návratu na internát. Odpoledne se vydařilo a situace s vývojem počasí se jeví tak, že příště se vydáme jezdit na bobech.

Výlet na Helfenburk

Krásného říjnového, takřka letního počasí, jsme využili k návštěvě majestátní zříceny hradu Helfenburk, nedaleko města Úštěk. K dispozici jsme měli auto, kterým jsme se přesunuli poblíž hradu a z parkoviště jsme si pak udělali menší túru k hradu.

Hrad je volně přístupný, takže jsme si jej prošli skrz na skrz, včetně věže. Ačkoliv se někteří z chlapců tvářili, že je to nezajímá, z toho, že se snažili vlézt do každé možné skuliny a nakouknout do nejtemnějších zákoutí bylo jasné, že to není tak úplně pravda :-)

Výlet se vydařil, počasí nám přálo, takže to stálo za to…

    

Výroba lodiček

V dílně jsme zahájili již tradiční výrobu dekoračních lodiček. V první fázi jsme opracovali smrkový špalík na polotovar ve tvaru budoucí lodičky. K tomu jsme využili dílen v Boleticích, neboť v SVP nemáme takové možnosti a vybavení. Chlapci byli velmi šikovní a práce jim šla od ruky, a ani dívky se nenechaly zahanbit a výsledkem byl slušný základ pro další fáze výroby. Ty již budou probíhat u nás na klubovně, a o tom zase někdy příště...

   

Výlet do leteckého muzea

Nestává se často, abychom trávili celý den tak daleko od Děčína, jako tomu bylo v polovině října. V sobotu jsme se vydali až do Prahy, do leteckého muzea. To bylo založeno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha - Kbely, které bylo první leteckou základnou vybudovanou po vzniku Československa v roce 1918. Početností a kvalitou sbírek patří k největším leteckým muzeím v Evropě.

V současnosti má ve sbírkách 275 letadel, z nichž téměř sto je vystaveno v krytých halách, 25 v nekrytých expozičních prostorech, 155 je uloženo v depozitářích a 10 letuschopných je provozováno. Řada letounů patří ke světovým unikátům.

Pro zúčastněné chlapce bylo velkým zážitkem vidět na vlastní oči to, co doposud viděli pouze na fotkách či v televizi. Doslova s údivem sledovali letadla stará více jak 100 let a debatovali o tom, jak se vůbec stroje, vyrobené z jejich pohledu „v pravěku“, mohly udržet ve vzduchu, když viděli, z čeho, v jakých podmínkách a jak byly vyráběny. Některé exponáty byly tak zajímavé, že jsme se k nim museli i vracet.

Den uběhl velice rychle. Na zpáteční cestě padly i dotazy na to, kdy že se sem pojedeme opět podívat, tedy lze usuzovat, že výlet zaujal.

   

Tyršův Děčín 2023

Dne 17. 9. 1832 se v našem městě narodil Miroslav Tyrš, národní obrozenec, kritik, historik, estetik a univerzitní profesor, který se podílel na vzniku organizovaného tělocvičného hnutí v Čechách - na založení Sokola. U příležitosti tohoto výročí je pořádána každoročně řada akcí. My jsme se letos zúčastnili na Mariánské louce odpoledne, v němž místní Dům dětí a mládeže prezentoval činnost všech kroužků a aktivit, které zastřešuje.

Chlapci si s chutí vyzkoušeli řadu sportovních oborů, plnili úkoly na jednotlivých stanovištích, kde získávali potvrzení o jejich splnění. Po zkompletování potřebných razítek si z informačního centra každý odnášel hrst pěkných dárků. Bylo to další prosluněné odpoledne plné dobré zábavy a pohody.

ZOO relaxační

Po „pracovním“ sobotním odpoledni v ZOO jsme měli možnost v neděli využít „vlastnoručně vypracované“ volné vstupenky a strávit zde příjemný den. Nebýt v kalendáři datum 1. 10., bylo by možno pokládat den za letní.

Naši chlapci se celé odpoledne nezastavili, dosyta užívali možnosti, které jim nabízely atrakce rozmístěné po areálu zahrady. Hru na schovávanou střídaly sjezdy na klouzačkách, hra na honěnou, plnění úkolů z informačních tabulí, luštění kvízů. Mimo to, že jsme si prošli v klidu celou zahradu, jsme měli možnost navštívit i expozici v centru města, nazvanou Rajské ostrovy. Odpoledne neskutečně uteklo, užili jsme si krásný a pohodový den.

   

ZOO pracovní

Téměř již jako tradici lze nazvat naši účast v ZOO při úklidu jejího areálu. Příroda ještě nestačila zařídit, aby listí ze stromů opadávalo ve velkém, ale i tak bylo na cestách co zametat a odvážet. Z naší strany to byla spíše jakási příprava či zkouška toho, co dokážeme.

Všichni se snažili, nikdo se práce nestranil, a tak nám to šlo pěkně od ruky. Máme natrénováno na listopad, kdy se celý areál lesoparku ponoří do nekončící záplavy listí. Určitě se sem vrátíme a opět pomůžeme.

In-line bruslení

Jednu krásnou slunečnou neděli jsme si naplánovali in-line bruslení na cyklostezce u Nebočad. Pro chlapce to byla premiéra, ale do akce byli velmi natěšení. Po výběru správné velikosti bruslí, helmy i chráničů a také po nezbytné instruktáži o samotné jízdě, pohybu na cyklostezce a bezpečnosti jsme vyrazili vstříc novým zážitkům.

Zpočátku to chlapcům moc nešlo, a co chvíli se ocitli na zemi, naštěstí bez jakékoli zdravotní újmy. Díky tomu pochopili, proč jsem tak trval na tom, že musí být vybaveni helmou a chrániči a jejich účinnost docenili. Moc jsme toho sice neujeli, chlapci si ale zkusili něco nového a rozhodně stálo za ocenění to, že to nevzdali, pádům navzdory. To, že se po návratu ptali, kdy že to půjdeme zase, bylo rozhodně velmi pozitivní. Tak zase někdy příště…

Turistika v září

Konec léta a začátek podzimu se letos opravdu vydařil. Až na výjimky bylo krásné počasí, takže ideální pro nějakou tu turistiku. Kromě menších výšlapů po okolních lesích, jsme se také vydali na Děčínský Sněžník, nejvyšší to horu široko daleko. Autobusem jsme se vyvezli do lesů pod Sněžníkem a odtud pak vystoupili na vrchol hory a také těch zhruba 150 schodů na rozhlednu. Výhled byl doslova fenomenální, viditelnost téměř dokonalá. Trasu nakonec všichni zvládli, no a kupodivu po návratu na internát byla únava tatam a našlo se i dost energie na nějaké to zlobení. Tak příště asi pár kilometrů přihodíme :-)

 

Letní zážitkový pobyt 2023

I letošní rok jsme opět uspořádali tradiční letní zážitkový pobyt, pro který již několik let využíváme naše vlastní prostory internátu střediska v Děčíně. Odtud jsme pak vyráželi na výlety do blízkého okolí, ale i do míst vzdálenějších. Počasí nám letos přálo, místy až moc, a tak jsme museli udělat v plánu jednu změnu z důvodu přílišného horka.

První den po nástupu, ubytování a nezbytném poučení jsme vyrazili na první výlet, jehož cílem se stalo skalní město v nedaleké Tisé. Divoká změť skal se spoustou zákoutí a také výhledů do kraje je vždy oblíbeným cílem výletů a zabodovala i tentokrát. Zažili jsme zde i malou bouřku, s asi desetiminutovou přeháňkou. Liják jsme přečkali pod jedním ze skalních převisů a pak už nás opět doprovázelo krásné letní počasí.

Další den jsme vyrazili na celodenní výlet do Hamru na Jezeře. Původně jsme měli v plánu sportovní aktivitu v podobě in-line bruslení na Matyldě u Mostu. Ale protože teploty šplhaly vysoko nad 30 stupňů, raději jsme sportovní aktivitu na přímém sluníčku zrušili. V Hamru jsme si udělali vcelku nenáročný výšlap na hrad Děvín. Hlavním bodem dne se ale stala pláž jezera s chladivou vodou a spoustou skotačení… :-)

Následujícího dne jsme si výlet do Hamru zopakovali, tentokrát jsme jej ale spojili s návštěvou proslulé zmrzlinárny. Tentokrát jsme zvolili tu v Mimoni a přitom si prohlédli toto malebné městečko. Bohužel jsme zde nepotkali žádného Mimoně, tedy alespoň ne toho filmového :-)

Poslední den pobytu jsme dopoledne strávili sportovními a dovednostními soutěžemi a po obědě pak byl na pořadu dne výlet do ZOO v Ústí nad Labem. I přesto, že nás zde opět zastihla asi desetiminutová přeháňka, kterou jsme strávili schovaní v Exotáriu, se prohlídka ZOO stala pro všechny pěkným zážitkem. Po návratu a krátkém odpočinku jsme rozdělali na zahradě SVP táborák a upekli si na ohni večeři, mimochodem podávaly se buřty :-) K ohni patří i trocha toho dovádění kolem, což si děti náležitě užily.

V pátek byl již čas odjezdu, což znamenalo spoustu zmatku s balením věcí a úklidem prostor internátu. Když bylo vše hotovo, nastal čas na zhodnocení pobytu a ocenění jeho účastníků. Medailisté v jednotlivých sportovních disciplínách, kterými byly trojskok z místa, hod na cíl a „krabí“ slalom, dostali Diplomy s drobnými cenami a sladkostmi, za úspěšné zvládnutí pobytu však byli oceněni nějakou cenou všichni. Přestože pobyt nebyl dlouhý, děti navázaly mezi sebou kamarádské vztahy a během loučení ukáplo i několik slziček...

Naším oceněním bylo zejména to, že přestože se všichni těšili domů, klidně by si pobyt ještě prodloužili a nebylo jediného, kdo by neříkal, že by jel zas….

Tak snad zase napřesrok… :-)

   

Svátek matek

Mezi jeden z nejkrásnějších svátků patří svátek matek, a tak jsme i my s dětmi tvořili drobné dárečky. Dopředu jsme si připravili drobnosti, které jsme potřebovali na dáreček. Puzzle jsme si obarvili třemi oblíbenými barvami, bílou, červenou a růžovou. Dále jsme potřebovali karton na vyříznutí srdíčka a pak už jen šikovné prstíky a fantazii, které se meze nekladou. Na to, jak jsme dopadli, se sami můžete podívat. Povedlo se nám to náramně, každé srdíčko byl originál, ze kterého měla maminka radost.

   

Výšivka

S dětmi se často pouštíme do různého tvoření. V naší skupině jsme se pustili do výroby vlastnoručně vyšité záložky. Záložka byla vytvořena pro toho, koho máme rádi a už jen obrázek, který byl vyšit, je toho důkazem. Pro výrobu této záložky bylo potřeba hodně trpělivosti a také manuální zručnosti, kterou projevila nejen děvčata, ale i chlapci. Sami se můžete podívat, jak se jim vše podařilo. Co říkáte, je to na jedničku, že?

   

Zimní přístav

Na naší nedávné návštěvě muzea jsme se dozvěděli spoustu informací o historii plavby na Labi a v Děčíně. Jedním z takových míst, které není až tak známé, je zimní přístav Rozbělesy, který leží na levém břehu řeky Labe v průmyslové zóně města. Plní hlavně ochrannou funkci plavidel za vysokých vodních stavů, poskytuje zázemí pro opravárenskou činnost a umožňuje nakládku a vykládku zboží. Při pohledu na odstavená plavidla a celkově na ne moc utěšený stav zařízení je jasně patrné, že „zlaté doby“ tohoto odvětví dopravy, které bývalo chloubou města, jsou dávno pryč. I tak ale byly k vidění zajímavé věci, které se jinde nevidí.

   

Pálení čarodějnic

Od středověku lidé věřili, že existují dny, kdy mají zlé síly větší moc než jindy. Báli se zla zasílaného na zem v podobě čarodějnic. Věřili tomu, že o filipojakubské noci, z 30. dubna na 1. května, čarodějnice létají na košťatech a slétávají se na kopcích, kde vykonávají nečisté praktiky a rituály. Filipojakubská noc je opředena řadou rituálů a symboliky už od pohanských dob, je prý magická. Její kořeny sahají do keltského svátku Beltain, který se slaví mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Keltové tento den zapalovali nový oheň – symbol síly, energie, života a Slunce. Oheň měl také vše ochránit a očistit. V současné době se k ní váže „pálení čarodějnic,“ kdy se večer zapálí oheň, sejde se rodina, přátelé a sousedé, opékají se buřty. Pro nás to znamenalo, že jsme se vypravili do nedalekého lesoparku, kde jsme se kromě hraní sportovních her zabývali sběrem dřeva. Na zahradě internátu jsme odpoledne zapálili táborák a upekli jsme si buřty. Na večerní setmělé obloze nikdo z nás nezahlédl ani jednu čarodějnici, buď již byly všechny upáleny, nebo je to asi opravdu jen pověra, kdo ví???

   

Aprílová turistika

Duben letos nabízí pravé aprílové počasí, což někdy pobyt venku trochu komplikuje. Přesto pravidelně vyrážíme do přírody na delší či kratší výšlapy.

Vyhlídky v okolí města nabízejí krásné pohledy na Děčín, ale vyrazili jsme i dál, jako například na nejvyšší horu v okolí Sněžník či k Máchovu jezeru, jehož podstatnou část jsme obešli s výstupem na kopec Šroubený.

Doufáme, že májové počasí bude na turistiku příznivější, ale pokud ne, stejně zase vyrazíme…

Rozhledna Chlum

Prázdniny, krásné jarní počasí, žádné povinnosti související s přípravou do školy a volné odpoledne, to byla výzva, co podniknout. Nakonec padla volba na výlet na rozhlednu Velký Chlum. Trasa nebyla dlouhá, místy ale poměrně strmá. Odměnou nám byl na vrcholu nádherný rozhled, kdy byla vidět krajina Českého středohoří, část Krušných hor a Labských pískovců. Vhod přišla svačina v podobě buřtů opečených na „našem“ ohni. Jeho příprava a i vlastní zapálení bylo pro některé z cestovatelů nevšedním zážitkem. Odpoledne jsme si užili a už se těšíme na další výlety.

Na vyhlídkách

Všední dny nám nedávají odpoledne mezi školou a večeří moc času na to, abychom vyrazili na nějaký delší výlet. Pro to, že je potřeba rozhýbat tělo po prosezeném dni v lavicích, využíváme příjemné jarní počasí k pohybu v probouzející se přírodě. Tentokrát to bylo několik vyhlídek v prostoru Pastýřské stěny a nad Bělou. Příjemná dvouhodinová procházka nás zavedla na krásná místa, o nichž třeba ani řada obyvatel Děčína neví.

   

Lego v muzeu

V městském muzeu probíhá výstava nazvaná Dobrodružství s kapitánem Rudovousem, výprava do světa LEGO pirátů. Protože tato legendární stavebnice, kterou zná snad každý a není asi nikoho, kdy by si s ní někdy nehrál, rozhodli jsme se ji navštívit. Představuje opravdu zajímavé a z pohledu věku našich dětí až historické stavebnice s tématikou, lodí, mořských dálek a pirátů, které byly vyrobeny v letech 1989 – 1997. Součástí výstavy byl mimo jiné i koutek vybavený množstvím kostek stavebnice, a tak si zde každý mohl vyzkoušet svoji kreativitu a popustit uzdu své fantazii při zhmotňování svých představ. Odpoledne v muzeu velice rychle uteklo, každý si odnášel množství informací nejen o stavebnicích, ale i o historii lodní dopravy na řece Labi a o historii města Děčín.

   

Prázdninový výlet

Jsou prázdniny a my s dětmi trávíme společně čas velmi aktivně. Tentokrát jsme vyjeli autem do naší oblíbené lokality, do Sloupu v Čechách. Samozřejmě jsme navštívili rozhlednu, ze které je krásně vidět do kraje. Někteří si díky výstupu na tuto rozhlednu vyzkoušeli i své limity. Také jsme se podívali na medvěda, kterého jsme vám i vyfotili. A příjemnou procházkou jsme se prošli až do krásného Modlivého údolí ve Svojkově a odhalili jsme i domek lesních skřítků. Počasí nám přálo a my jsme si užili krásný výlet.

   

   

Velikonoční dekorace

S dětmi se každoročně snažíme vyzdobit prostory našeho internátu. Jaro je tu, příroda se probouzí, a i nám sluníčko nakouklo do oken. S dětmi jsme si udělali papírovou výzdobu, na které nesměli chybět králíčci a kuřátka. Stejně tak jsme vyzdobili okna a zaseli jarní osení, které jsme dozdobili tradičními zápichy. Už se společně těšíme na více slunečných a teplých dnů.

   

   

Písmenko

Manuální zručnost a cit pro tvoření si děti mohly vyzkoušet právě na vitrážových písmenkách. Je to legrace i zábava zároveň a také se zde projeví cit pro barvy. Výsledkem je pak krásné písmenko plné barev, které si děti odvezou s sebou domů jako dárek a můžou si ho dát třeba do pokojíčku, kde ho nalepí na okno. Slunce jim pak bude prozařovat barvy, které písmenku vdechly. Sami se podívejte, jak se jim to podařilo. Není pochyb o tom, že tu máme malé umělce.

   

PRAVIDELNÉ NÁVŠTĚVY KNIHOVNY

Knížky a čtení, nejprve pohádek, pak i příběhů, to vše patří už od mala do našich životů. A tak i my se snažíme zařazovat návštěvu knihovny co nejčastěji, aby si děti na pobytu mohly vybrat to, co by je nejvíc zaujalo. U dětí vyhrávají různá témata. Výběr je ovlivněn zájmy, ale také i věkem. Někdy je to kniha Malý poseroutka jindy třeba Harry Potter. Tentokrát to vyhrály komiksy od Youtubera Jirky Krále. Důležité je, že se čte a děti to baví, protože rozvoj fantazie a slovní zásoby není nikdy dost.

   

Úklid

Péče o okolí budovy se stalo už součástí naší práce v týdnu. Díky tomu, že se střídají čtyři roční období, máme pořád co dělat. Po zimě je to uklízení štěrku na cestičkách a zametání, a také úklid starého listí, slovy básníka - pročešeme trávě staré vlásky, aby jí mohla zase narůst krásná a nová kštice. Nejvíce nás těší to, že naše práce je vidět a pořádek a zeleň okolo nám pak dělá radost.

Turistika nad Loubím

Sobotní mlhavé ráno a samotná předpověď počasí neslibovaly optimální podmínky pro náš plánovaný výlet do lesů nad část Děčína - Loubí. V silné mlze jsme prošli městem, po cestě vyzkoušeli hřiště u ZŠ Vrchlického, krátce si zakopali.

Dále jsme pokračovali směrem na Ludvíkovice, k vyhlídce Labská stráž, kolem Sněžnické vyhlídky na Kvádrberg. Zde jsme byli zaskočení nepříjemným prudkým větrem, který ale v krátké době začal trhat opar nad údolím, a tak slunce deroucí se skrz mizící mraky vytvořilo místy až magickou atmosféru nad městem, která se nevidí často.

Po sestupu z vyhlídky jsme se ještě krátce zastavili na skále nad největším říčním přístavem v ČR a pak už jsme spěchali na večeři. Odpoledne v přírodě bylo příjemné, i když počasí nebylo optimální.

Odpoledne na vyhlídkách

Někteří z našich klientů nejsou místní a neznají město ani jeho okolí. Společně jsme si naplánovali nedělní výlet do okolních lesů. Nejprve jsme ale navštívili synagogu v Podmoklech, shlédli výstavu obrazů, různých historických listin a židovských liturgických předmětů, řekli si pár informací o samotném židovství. Následně jsme pokračovali na Jahnovu vyhlídku, dále po hraně Pastýřské stěny až k zámečku a nad Červený vrch.

Zde jsme potkali bývalého psovoda Policie ČR, který venčil svých 5 vysloužilých policejních psů. Při tomto setkání jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí o jejich výcviku. Cesta lesem nás zavedla až nad čtvrť Škrabky, odkud jsme se vrátili zpět na internát.

Necelých deset kilometrů v kopcovitém terénu dalo některým pěkně zabrat, a tak v závěru výletu se namísto zpěvu, který nás provázel cestou lesem, začaly ozývat obvyklé dotazy „kdy už tam budeme „? K večeři jsme si pochutnali na palačinkách vlastní výroby. Protože byla první adventní neděle, ozdobili jsme za zvuku písniček s tematikou Vánoc náš vánoční stromek. Na jedno odpoledne to byl vcelku bohatý program, den jsme si pěkně užili.

   

Muzeum

Podzimní počasí se občas nevydaří a pak je čas třeba na návštěvu muzea. V současnosti v muzeu probíhá výstava předmětů s tematikou Harryho Pottera, což je pro děti velkým lákadlem. A že bylo na co se dívat.... :-)

Kromě expozice s potterovskou tématikou jsme se podívali také na historii Děčína, historii plavby po Labi s novou interaktivní atrakcí v podobě kormidelní kabiny a možností vyzkoušet si, jaké to je, řídit loď.

   

Dokončení lodiček

Další vhodnou aktivitou pro horší počasí je, něco vytvořit. Pustili jsme se tedy do dokončení výroby lodiček. Měli jsme již zpracovaný polotovar z minula, nyní došlo na finální fázi v podobě lepení detailů, barvení, výrobu a instalaci plachet a lanoví. A výsledek? Povedený a hlavně radost a hrdost na svůj výtvor...

Víkendová zoologická zahrada

Postupující podzim začíná přinášet záplavy opadaného listí stromů, a tak jsme si po delší době domluvili v ZOO, že jim pomůžeme. Opakoval se zaběhlý scénář, kdy jsme v sobotu po obědě pomohli s úklidem a s odvozem listí, a jako odměna za odvedenou práci na nás čekaly volné vstupenky na následující den, a to jak do samotné ZOO, tak i do Rajských ostrovů. Měli jsme možnost vidět spousty zajímavých zvířat a než v neděli odpoledne začalo pršet, naskytla se nám i možnost relaxovat v příjemných paprscích podzimního sluníčka na lehátkách. Užili jsme si dvě pohodová odpoledne a pomohli jsme dobré věci.

   

Podzimní toulky po kopcích kolem Děčína

Víkendové dny nám nabízejí více času pro pobyt v přírodě, a tak jsme se rozhodli, že si vyrazíme na několik vyhlídek v prostoru nad městskou částí Červený vrch. Postupně jsme jich navštívili 6, každá z nich nabídla jiný pohled na naše krásné město. Naše cesta vedla lesem, který je v těchto dnech plný různých druhů hub, a tak jsme výlet využili i k osvětě v oblasti jejich poznávání a určování. Zkušenější „hledači“ byli ve svém živlu. Ti, kteří nemají s houbařením zkušenosti, byli překvapeni, kolik druhů jsme našli, a za pomoci mobilní aplikace určili. Užili jsme si nádherné odpoledne v podzimní přírodě a už se těšíme na další výlety.

   

Návštěva muzea

V místním muzeu probíhá výstava s názvem Harry Potter aneb Mudlové, přijeďte express!, která nabízí více než 600 sběratelských předmětů, souvisejících jak s knižní předlohou, tak i s filmovým zpracováním. Všechny exponáty za téměř 20 let shromáždila sběratelka a fanynka fantasy románů britské spisovatelky J. K. Rowlingové Andrea Vendolská. Protože jde o hrdinu, který je oblíben u všech dětí, nemohli jsme si nechat ujít možnost vidět na vlastní oči velké množství, často i raritních, předmětů, kostýmů a filmových rekvizit. Mimo této instalace jsme si prošli i zbývající prostory, zabývající se lodní dopravou na řece Labi, ptactvem žijícím v této oblasti, životem lidí v době fašistické okupace v letech 1938 – 1946 a historií města. Největší zájem dětí byl o nově instalovaný kapitánský můstek říčního plavidla, kde si mohou vyzkoušet jeho řízení. Odpoledne v zajímavém prostředí uběhlo velice rychle a než jsme se nadáli, museli jsme spěchat na večeři.

   

Výroba dekoračních lodiček

Zahájili jsme naši, již tradiční, výrobu dekorativních lodiček. Průběh prací nám trochu hatí organizační důvody, ale zdárně pokračujeme. Máme za sebou hrubé opracování polotovaru v dílně v Boleticích a následně i jemnější úpravy u nás na klubovně. Práci s pilami, dláta, rašplemi a pilníky tak máme za sebou a nyní nás čeká jemnější práce na detailech, barvení a lepení...ale o tom zase příště.

   

Turistika babího léta

Konec léta a počátek podzimu je letos poněkud chladnější, ale jinak počasí je vcelku příhodné pro turistické výšlapy po okolí Děčína. Lesy kolem Maxiček či na druhém břehu kolem Ludvíkovic nabízejí nespočet cest a cestiček, stačí si jen vybrat. Vyhlídky na Kvádrberku, na Červeném vrchu, Přípeřská vyhlídka a vrchol všeho, Sněžník. V lese je hezky, výhledy nádherné a děti to dovedou ocenit, přestože občas naříkají a brblají nad nutností chodit do kopce a daleko. Jsou to pro ně nové zážitky a zkušenosti a nikomu ještě nohy neupadly, o čemž se, ke svému překvapení, přesvědčují při každé další túře...

Letní zážitkový pobyt 2022

Po dobré zkušenosti z loňského roku jsme opět pro tradiční letní zážitkový pobyt využili naše vlastní prostory internátu SVP v Děčíně. Odtud jsme pak vyráželi na výlety do blízkého okolí, ale i do míst vzdálenějších. Počasí nám letos přálo, a tak jsme mohli náš plán beze zbytku naplnit.

První den, po nástupu, ubytování a nezbytném poučení, Jsme vyrazili na první výlet, jehož cílem se stalo skalní město v nedaleké Tisé. Divoká změť skal se spoustou zákoutí a také výhledů do kraje je vždy oblíbeným cílem výletů a zabodovala i tentokrát.

Další den jsme vyrazili na celodenní výlet do Hamru na Jezeře, na malý pěší výlet kolem jezera, se zastávkou v proslulé zmrzlinárně ve Stráži pod Ralskem. Hlavním bodem dne ale byla pláž jezera se spoustou vodních radovánek.

Následujícího dne jsme vyrazili na hrad. Byl jím skalní hrad ve Sloupu v Čechách nedaleko Nového Boru. Skalní hrad je proslulý spoustou krásných výhledů a bludištěm chodeb ve skále i okolo ní. Děti se seznámily s jeho historií, v podhradí zakoupily nějaké suvenýry na památku a vypadaly velmi spokojeně. Odměnou jim bylo opětovné koupání v Hamru, kde se jim předchozího dne tolik líbilo.

Poslední den pobytu jsme dopoledne strávili hrami, soutěžemi a malováním kamínků. Po obědě pak byl na pořadu dne výlet na Sněžník. Pod nejvyšší horu v okolí jsme dojeli autem a odtud potom po svých na její vrchol. Část dětí se rozhodla i pro výstup na rozhlednu, což je potřeba ocenit, protože schodů je tam opravdu hodně. Počasí krásné, výhled do dáli byl úchvatný. Po občerstvení jsme pak k sestupu použili jinou cestu, stezku mezi skalisky a poté kolem části hory zpět k čekajícímu automobilu. Cestou zpět do SVP jsme se zastavili na Maxičkách pro trochu větví na táborák. Po návratu a krátkém odpočinku jsme rozdělali táborák a uvařili si na ohni večeři, s trochou toho dovádění kolem, drnkání na kytaru, zkrátka se vším, co k táboráku patří.

V pátek byl již čas odjezdu, což znamenalo spoustu zmatku s balením věcí a úklidem prostor internátu. Když bylo vše hotovo, nastal čas na zhodnocení pobytu a ocenění jeho účastníků. Tři nejlepší v bodovém hodnocení dostali diplom s drobnými cenami a sladkostmi, za úspěšné zvládnutí pobytu však byli oceněni nějakou cenou všichni. Přestože pobyt nebyl dlouhý, děti navázaly mezi sebou kamarádské vztahy a během loučení ukáplo i několik slziček.

Naším oceněním bylo zejména to, že přestože se všichni těšili domů, klidně by si pobyt ještě prodloužili a nebylo jediného, kdo by neříkal, že by jel zas….

Tak snad napřesrok… :-)

   

   

Prázdninová činnost v SVP v Ústí nad Labem

V rámci letní aktivity proběhlo v SVP tematické odpoledne na téma Tajemství srdce. Cílem společného setkání s dětmi bylo rozšířit zkušenost s vyjadřováním emocí a s pochopením světa druhých lidí. Prostřednictvím projektivní deskové hry Tajemství srdce a mysli účastníci pojmenovávali a vyjadřovali své vlastní pocity v souvislosti se svými problémy a získali zpětnou vazbu od nezávislých osob. Společná diskuze o emocích, sebekontrole a empatii vyústila k debatě o vztazích k nejbližším, o vzájemné důvěře a práci s emocemi. Ve druhé, kreativní části, děti symbol srdce ztvárnily jako malbu na kameny … Výsledkem odpoledního setkání byla jedna z nejdůležitějších emocí v životě - radost.

Tvořivé odpoledne v ambulanci SVP v Děčíně

Po krátkém úvodu a seznámení s tím, co a jak budeme dělat, jsme se s děvčaty pustily do práce. Za krátkou dobu se podařilo každé z dívek vyrobit náramek dle vlastní fantazie, který si odnesly domů. V průběhu tvoření děvčata mohla rozvíjet komunikaci, pomoci si navzájem, podpořit se, mohly uplatnit svou vlastní fantazii, trénovat trpělivost, rozvíjet zručnost a dokončit rozdělanou práci, což se jim podařilo. Dokázaly se naučit novou techniku, ke které se mohou kdykoli vrátit.

PRÁZDNINOVÝ PROVOZ STŘEDISKA VÝCHOVNÉ PÉČE

Výlet do Hřenska

Poslední sobotu v letošním školním roce jsme měli možnost využít laskavé nabídky starosty obce Hřensko a mohli jsme navštívit Soutěsky na řece Kamenici. Zdejší pískovce vznikly v druhohorách asi před sto miliony lety, kdy se z písečných usazenin na dně moře vytvořily až několik set metrů silné vrstvy. Později moře ustoupilo a sopečná činnost v třetihorách způsobila rozlámání pískovcových vrstev na mnoho částí. Vše dokonala větrná a vodní eroze, díky níž zde na mnoha místech vznikly útvary, které jinde nespatříte.

Po dlouhou dobu byla oblast kolem Kamenice jen těžko přístupná a byla opředena tajemstvím. Místu, kde končila stezka a dál už pokračovaly jen skály a voda, se dokonce říkalo Konec světa. Pokusy proniknout dál, považovali zdejší lidé za bláznovství. Koncem 19. století přišli první turisté, postupně bylo místo upravováno, až získalo dnešní podobu. Se zájmem jsme si Soutěsky částečně prošli, částečně projeli na lodi, vyslechli zajímavé povídání místního převozníka, posbírali odpadky po některých méně ukázněných návštěvnících a občerstvili se u místního stánku.

Užili jsme si výlet a ještě dlouho budeme vzpomínat nejen na krásná místa, ale i na dopravu autobusem, protože pro některé je i samotná cesta a vše s ní spojené, intenzivním a nezapomenutelným zážitkem.

   

Výšlap na Maxičky

Protože o víkendu máme méně povinností a více času na výlety, vydali jsme se v neděli na cestu do obce Maxičky, která se nachází nad Děčínem, v těsném sousedství státní hranice s Německem.

Cestou jsme si prohlédli rozsáhlá území napadená kůrovcem, která bývala ještě nedávno vzrostlým hustým lesem, poskytujícím přívětivou ochranu před horkým sluncem. Nyní část cesty vedla po vykácených holinách, kde nebylo kam se ukrýt před sluncem. Odměnou nám byl místní rybník s osvěžující vodou, kde jsme poškádlili pulce, s chutí jsme si namočili končetiny a osvěžili jsme se před další cestou.

Čekala na nás vyhlídka nad Přípeří, odkud je nádherný pohled na město. Během odpočinku před sestupem k Labi přišly vhod oblíbené karty. Jak se blížil konec cesty, téměř ustaly nekončící dotazy na to, „kdy už tam budeme“.

Celých 16 kilometrů ve volném tempu nakonec zvládli v pohodě všichni, i ti někteří naši lenoši.

   

Výpomoc v ZOO

Tak jako v minulosti již několikrát, jsme se rozhodli, že opět pomůžeme místní ZOO. Hned po obědě jsme se tam vypravili a na domluveném místě již stál připravený kontejner. Naším úkolem bylo z několika, ne příliš vzdálených, míst odvážet do něj větve z prořezů stromů a keřů. I když nás tentokrát nebylo mnoho, neboť někteří odcestovali na víkendovou dovolenku, práce nám šla pěkně od ruky a kontejner, který se zprvu zdál jako bezedný, se začal poměrně rychle plnit.

Neodradilo nás ani několik kapek deště, a tak jsme před čtvrtou hodinou měli splněn náš úkol. Ukázali jsme, že dokážeme vzít za práci. Už nezbývalo nic jiného, než se těšit na následující den, kdy jsme využili jako odměnu za práci volné vstupenky do ZOO.

Odpoledne na zámku

Víkendovou akci na místním zámku, nazvanou „Kde fondy EU pomáhají“ jsme si nemohli nechat ujít. Při této příležitosti se konaly zdarma prohlídky ve většině zámeckých prostor. Bohužel kapacita byla omezená, a tak, i když jsme se pokusili zaregistrovat s dostatečným předstihem, místo nezbylo. Alespoň jsme si tedy prohlédli Růžovou zahradu, nádvoří a jižní svahy.

Každý obdržel hrací kartu a na jednotlivých místech plnil zadané úkoly. Po zkompletování všech potřebných razítek do karet a jejich odevzdání obdrželi všichni zúčastnění sadu drobností a upomínkových předmětů. Odpoledne uplynulo jako voda a my jsme se po příjemném odpočinkovém odpoledni vrátili zpět na internát.

Relaxace v ZOO Děčín

Poté, kdy jsme si v sobotu „odpracovali“ možnost navštívit zoologickou zahradu, jsme se nemohli dočkat, až nastane nedělní odpoledne.

I když nám počasí zpočátku moc nepřálo a přivítala nás lehká přeháňka, nenechali jsme se odradit a přečkali jsme ji pod stromy na dětském hřišti. Každý ze zúčastněných měl své priority, jaké zvíře musí co nejdříve vidět. Nakonec došlo k dohodě a byla stanovena trasa prohlídky - medvěd, mravenečník, prasata, vlci a ještě to, to a to ...

Občas se zdálo, že jde o běh mezi klecemi a soutěž, kdo uvidí jako první další zvíře. Malé uklidnění nastalo, když jsme na konci okruhu došli na odpočinkovou louku, kde jsou lavičky, stolky a lehátka. Zde jsme chvíli poseděli a následně odešli do expozice Rajské ostrovy na Teplické ulici. Zde jsme viděli tropické ryby, hady, želvy, leguány a pavouky.

Odpočinkové odpoledne se dokonale vyvedlo, líbilo se o to víc, že jsme se o něj zasloužili svou prací.

Zřícenina hradu Tolštejn

Dnešní výlet jsme si naplánovali na jednu velmi zachovalou zříceninu hradu. Jednalo se o hrad Tolštejn – nejlépe zachovalou zříceninu Lužických hor, nedaleko Jiřetína pod Jedlovou, který je poprvé připomínán roku 1337. Hrad byl vybudován na ochranu cesty z Čech do Lužice a ve své době byl významným a mocným opevněním.

V období třicetileté války roku 1642 hrad obléhala a ohnivými střelami vypálila švédská vojska. Zcela vyhořelý hrad už nebyl nikdy obnoven. Tento výlet se povedl, přálo nám slunečné počasí, hrad se dětem moc líbil, děti byly velmi spokojené.

   

Skalní město Tisá

Přírodní památka Tiské stěny leží v CHKO Labské pískovce a je vyhledávanou turistickou oblastí a rájem horolezců. Ukrývá se tu jedno z našich nejznámějších skalních měst, bohaté na atraktivní pískovcové útvary, dosahující výšky až 613 n. m. Územím Tiských stěn procházejí dva prohlídkové okruhy labyrintem skalních věží, mohutných sloupů, úzkých soutěsek, převisů a roklí.

Toto místo se dostalo do povědomí mnoha miliónům lidí díky filmu na motivy knihy Letopisy Narnie, jehož některé scény se zde natáčely. Proto jsme využili sobotní odpoledne k jejich návštěvě. I když byl téměř letní den, vanul svěží větřík, který nás společně s chladem od skal příjemně ochlazoval. Ve skalách jsme strávili pohodové odpoledne v nádherné přírodě a užili si neopakovatelné pohledy do širokého okolí.

Městský útulek pro opuštěná zvířata

Po dlouhé době omezení provozu v souvislosti s epidemií Covid funguje útulek opět v normálním režimu, a proto jsme navázali na pravidelné návštěvy v tomto zařízení. Po cestě za téměř letního počasí jsme se vydali nejprve na dětské hřiště u hotelu Kocanda. Tam se všichni dosyta vyřádili na zdejších atrakcích a pokračovali jsme na cestě do útulku.

V zařízení je setrvale nízký počet opuštěnců, nenašel se ani jediný, který by byl vhodný k tomu, aby nám mohl být zapůjčen na vyvenčení. Buď se jednalo o psy staré, nebo velké, temperamentní, agresivní, obtížně zvládnutelné. I krátká návštěva v některých probudila touhu mít takového kamaráda. I bez pejska jsme si udělali příjemnou procházku po cyklostezce kolem toku Ploučnice. I když voda v řece není ještě moc teplá, nezabránilo to nedočkavým v tom, aby vyzuli boty a na mělčině se osvěžili. Užili jsme si příjemné nedělní odpoledne bez povinností běžného školního dne.

Večeře na ohýnku

30. duben je časem tradičního pálení ohňů, a tak jsme nemohli zůstat pozadu a alespoň malý ohýnek jsme využili k přípravě večeře. Na zahradě u střediska jsme si k večeři opekli buřtíky, což tomuto pokrmu dalo úplně jiné kouzlo. Večeře na čerstvém vzduchu je trochu něco jiného než večeře v jídelně, no ne ? :-)

   

Výlet kolem Máchova jezera

Máchovo jezero, Mácháč aneb Blaťák z příběhů Čtyřlístku. Kdo by neznal, že... Ačkoliv počasí ještě zdaleka nebylo na koupání, vypravili jsme se na turistický výlet do této krásné lokality. Cílem bylo celé jezero obejít.

Výchozím bodem se staly Doksy, kam jsme se dopravili autem a odtud jsme vyrazili směr Staré Splavy, dále pod kopec Borný, k Břehyňskému rybníku a zpět do Doks. Šli jsme po značených turistických trasách, pokochali jsme se krásnými výhledy na jezero a jeho okolí a z mnoha informačních tabulí jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí o přírodě i historii místa.

Celá trasa měřila asi 16 km, takže zpět k autu se někteří účastníci již sotva dobelhali. Našli se i tací, kteří tvrdili, že by si to dali klidně ještě jednou... ). No, možná zase příště, třeba i za lepšího počasí.

   

Národní přírodní památka Peklo

Dnes jsme si udělali společný výlet do Dubice u České Lípy, kde se nachází Národní přírodní památka Peklo.

V současné době prochází Peklem naučná stezka s několika informačními tabulemi seznamujícími návštěvníky s místní faunou i flórou, ale také se zajímavými skalními útvary v podobě voštin, převisů a jeskyň. Stezka vede částečně po povalových dřevěných chodnících. Několik lávek nás postupně převádí z jednoho břehu Robečského potoka, který tudy protéká, na druhý. Na rozsáhlé potoční nivě Robečského potoka se nachází množství chráněných rostlinných druhů. Na jaře je údolí plné rozkvetlých bledulí jarních, blatouchů či prvosenek.

Ze zástupců fauny lze namátkou vyjmenovat množství mlžů a plžů, objevuje se tu výr velký nebo ledňáček říční. Výlet se všem účastníkům velmi líbil a můžeme Peklo jen doporučit.

   

   

Výtvarka- velikonoční zajíc

Počasí nám nedovolilo věnovat se původně plánovanému bruslení, rozhodli jsme se proto věnovat umění. Vzhledem k blížícím se Velikonocím jsme jako téma zvolili velikonočního zajíčka, pastelem na barevný karton. No, dílo se docela podařilo, jak dosvědčuje malá výstavka.

   

Pečení větrníčků

Ne každý den je venku hezké počasí a to je chvíle zkusit nějakou novou činnost. Jednou z oblíbených je vaření či pečení, tentokrát byly na programu domácí větrníčky. Pod vedením paní vychovatelky si děti připravily těsto, náplň i polevu a sladký výsledek snažení byl na světě. Nejoblíbenější činností na závěr je, své výtvory sníst... :-)

   

Jarní turistika

Konečně se trochu oteplilo a občas se ukáže i sluníčko, které už umí pěkně zahřát. O to lépe se chodí po turistických cestách po okolí. První letošní jarní trasa vedla z Dolního Žlebu přes Čertovu Vodu do Děčína. Do Žlebu vlakem, zpátky pěkně po svých, což některým přišlo téměř nemožné. Nakonec to ale zvládli všichni a někteří na sebe proto byli náležitě pyšní.

   

Malování barvou na sklo

Zkoušíme různé techniky ve výtvarné činnosti. Dnes si děti vyzkoušely malování barvou na sklo. Každý dostal předlohu – počáteční písmenko svého jména a dál už se fantazii meze nekladly. Hlavně to byla pro všechny úplně nová zkušenost a chlapci zjistili, že to vlastně není tak jednoduché, ale výsledek určitě byl krásný a stál za to.

   

Jarní výlet

Krásné počasí o jarním slunečním víkendu se musí využít. To jsme si řekli a vyrazili na dlouhý výlet. Záchytná místa pro nás byla zřícena Falkenštejnu, Dolský mlýn a také jsme si naplánovali i trochu dobrodružství a odhalili v místě mlýna i jednu z kešek. Jarní turistiku jsme si užili se vším všudy. Dokonce jsme objevili i zajímavé domky pro hmyz na jedné z říček. Naše objevy stály za to, podívejte se.

    

Výlet na Dolský mlýn - Jetřichovice

Druhá část dnešního výletu se soustředila na prohlídku zbytků romantického Dolského mlýna, který se také nachází v Národním parku České Švýcarsko poblíž soutoku řeky Kamenice a Jetřichovické Bělé. Zřícenina starobylého mlýna, je chráněná jako kulturní památka. Zřícenina původního trojkolového mlýna a pily pochází z roku 1515. Obilí a další suroviny si sem přicházeli umlít hospodáři z okolních vsí. Mlýn měl původně tři mlýnská kola, z nichž jedno pohánělo pilu a zbývající dvě mlecí zařízení. Plně se zde mlelo až do roku 1814. Dnešní podobu můžeme znát z mnoha pohádek, jako například Pyšná princezna, Peklo s princeznou, Ztracený princ, Čertova nevěsta nebo Pravý rytíř. Výlet se všem účastníkům velmi líbil.

   

Zřícenina hradu Falkenštejn - Jetřichovice

Minulý víkend jsme vyrazili na vzdálenější výlet. První část dnešního turistického výletu jsme si naplánovali do krásné krajiny v okolí Jetřichovic, kde jsme se byli podívat na zříceninu skalního hradu Falkenštejn v Národním parku České Švýcarsko. Od roku 1966 jsou zbytky tohoto hradu chráněny jako kulturní památka. Ve skále se dochovaly vytesané světničky a základy dalších staveb. Pro lepší přístupnost bylo k hradu vybudováno nové schodiště. Přálo nám slunečné počasí, užili jsme si výhledy na okolní krajinu. Všichni byli spokojení, výlet se vydařil.

Vyhlídky

Děčín je s 63 % zelené plochy z celkové rozlohy města na prvním místě v ČR. Na jeho území se rozkládají rozsáhlé lesní plochy lemující kopce nad řekou Labe. Tato místa se pravidelně stávají cílem našich výprav. Nacházíme zde odpočinek a relaxaci, objevujeme krásné vyhlídky, seznamujeme se s městem z ptačí perspektivy. Naposledy to byla místa nad Přípeří, ve směru ke Škrabkám.

  

Nad Děčínem

I když se ještě po obědě zdálo, že předpověď počasí se naplní a že celý den proprší, v pozdním odpoledni se obloha protrhala, a tak jsme se vydali do přírody alespoň na dvě hodiny, v čase, který zbýval do večeře. Prošli jsme se v lese prosyceném vlhkostí a prošli jsme také několik vyhlídek nad Červeným vrchem. Málokdy je v těchto místech k vidění vodní pára stoupající z četných údolí tak, jak tomu bylo dnes. Někteří se přiznali, že to doposud ještě nikdy neviděli, maximálně tak na fotce na počítači…

   

Toulky kolem řeky Ploučnice

Blížící se jaro, rostoucí denní teploty a spousta volného času o víkendu je to, co nás stále více láká k výpravám po krásném okolí města. Rozhodli jsme se, že si „odpočineme“ od všudypřítomných kopců, a proto jsme se vypravili na relativně pohodovou výpravu kolem toku řeky Ploučnice, která zabrala celé sobotní odpoledne. Postupně jsme navštívili několik hřišť na Starém městě, workoutové hřiště v Březinách, výběhy koní v blízkosti školy Libverda a několik splavů na řece. Ač si kluci mysleli, že bude pohodička, realita byla nakonec taková, že 17 km v nohách je pěkně unavilo a byli rádi, že si večer mohou odpočinout při sledování pohádky.

   

Maňásek z ponožky

Dnes si děti vyrobily jednoduchého maňáska z chlupaté ponožky, kterou nejprve rozstřihly, vlepily klapky na ovládání úst, nalepily si oči a doplnily o vlasy z bavlnky. Práce vypadala velmi jednoduše, ale dětem dala dosti zabrat. Zde se projevila jejich zručnost a trpělivost. Výsledkem bylo, že si odnesly něco, co si samy vyrobily a co jim udělalo radost. Práce je určitě bavila a výsledek byl nad očekávání.

   

Tvoření

Oblíbenou činností je výroba lodiček. Již hotové výrobky jsou skvělou inspirací a taková vlastnoručně vyrobená dekorativní lodička je něco, čím se i jinak vším znuděný puberťák doma rád pochlubí. Zájem je stejný mezi chlapci i dívkami a je třeba neustále doplňovat materiál, aby bylo z čeho tvořit.

   

Zimní turistika

Zima je docela mírná, tak nezahálíme a pochodujeme, jak to jen jde. Protáhneme tělo, osvěžíme mysl, navštívíme krásná místa a zjistíme, že pohyb v přírodě je fakt docela hustá věc. A to je skvělé…

 

Čtenářský klub

V zimním období je čas i na nějakou tu knížku. Jelikož máme během pobytu omezenou možnost trávit čas jen na mobilu, můžeme znovu objevit potěšení ze čtení. Zájem o pravidelné návštěvy knihovny to jen dotvrzuje. A to je fajn, ne?

   

Útulek pro opuštěná zvířata

Dalším oblíbeným místem, kde trávíme volný čas je útulek pro opuštěná zvířata v Děčíně na Starém městě. Bohužel pro nás, ale ku prospěchu domácích mazlíčků, nastala opět situace, která je v poslední době vždy, když se sem vypravíme, stejná.

V důsledku toho, že v době covidové je zvýšený zájem lidí o opuštěná zvířata, ta se v zařízení ani neohřejí a ihned mají nového majitele, proto je jich v útulku málo. V době naší návštěvy to bylo pět psů, dva v karanténě, jeden nemocný a dva s ohledem na svoji agresivitu a velikost nevhodní k vypůjčení na procházku. Prohlídli jsme si je alespoň v kotcích, koukli na tři malinká koťata a s lítostí odešli. Zbytek odpoledne jsme využili k návštěvě několika dětských hřišť a workoutového cvičiště.

Uvidíme, zda se v dohledné době opět dočkáme toho, co bývalo běžné, že bude na výběr, kterého pejska, či pejsky, si budeme moci na odpoledne vypůjčit.

   

Dlabání dýní

Už se v našich krajích stává tradicí říkat dušičkám haloween a k tomu neodmyslitelně patří vydlabané dýně, takže jsme se také připojili. Dlabání dýní není úplně příjemná práce a je velmi lehké se pořádně upatlat, přesto se dílo podařilo. Z bezpečnostních důvodů jsme tradiční svíčky nahradili těmi LEDkovými, které však vůbec neubraly našim dýňovým příšerkám nic na působivosti.

 

Výlet na Sněžník

Poslední říjnový víkend jsme využili ještě příznivého počasí a vyrazili jsme na nejvyšší horu v okolí - Sněžník. Zvolili jsme trasu z Maxiček, kam jsme dojeli autobusem. 7,5 km k rozhledně bylo trochu obtížnější, zejména samotný výstup na stolovou horu, okořeněný výstupem na rozhlednu. Štěstí, že je kamenná a ve vichru, který na jejím vrcholu vál, nám skýtala pocit bezpečí. Poté následoval sestup přes Bělou-Čechy a zasloužený odpočinek. 17 km místy náročným terénem nám dalo řádně zabrat :-)

   

Auta

Štěstí nám přálo. Pokud chcete najít něco takového jako my, většinou jdete na ohlášenou akci. No a my? Štěstí nám přálo a náhodně jsme na parkovišti našli krásnou sbírku aut. Jeden kousek hezčí než druhý - celkem asi 15 aut. No neříkejte, že byste se nepodívali. Děti auta obdivovaly, přicházely výkřiky jako „super“ nebo „to chci“, a tak jsme si alespoň odnesli, jako vzpomínku, pár snímků na super auťáky.

 

   

Sklárna “AJETO“

Podzimní prázdninový čas jsme si s dětmi řádně užili. Naplánovali jsme si zajímavý výlet a nyní přinášíme pár střípků z našich zážitků. Lindava, blízko Nového Boru, byla naší zastávkou č. 1. Již při příjezdu jsme mohli všichni obdivovat krásu skla, nejen čirého, ale i barevného a kombinace světla dokázala tuto krásu pěkně podtrhnut. A pak to přišlo, prošli jsme si sklárnu, seznámili jsme se s výrobou skla, ze kterého pod rukama sklářů vznikala křehká krása. A co víc, i my jsme si zkusili něco malého vyrobit a tady můžete posoudit, jak se nám vše povedlo.

   

Praha – Muzeum fantastických iluzí

Dne 29. 11. 2021, v době podzimních prázdnin, jsme navštívili Prahu a prohlédli jsme si Muzeum fantastických iluzí. V tuto dobu bylo všude velké množství lidí a než jsme se dočkali toho, že si zakoupíme vstupenky, jsme si více jak hodinu postáli ve frontě. Ale čekání se vyplatilo a děti si odpoledne hodně užily. Fantastické iluze byly úžasné a výlet se všem moc líbil.

   

   

Výroba Hallowenské dýně

Jako každý podzim jsme si s dětmi vyrobili Hallowenskou dýni. Výrobu jsme započali nafouknutím většího balonku a zjednodušenou formou kašírování si ji děti začaly postupně obalovat do sádrového fáče, který rychleji schne a ve výsledku je tvrdší a snáze s výsledným objektem děti manipulují. Po zaschnutí si dýni děti natřely patřičnou barvou a dýni ozdobily očima. Práce děti bavila a s výsledkem byly všechny spokojené.

   

Úklid

Nejvíce práce v okolí budovy je vždy na jaře a na podzim. Proto i nám teď nastává čas práce a podzimního úklidu. Stromy mění své barvy a listí pomalu opadává, je potřeba dělat více práce, aby naše okolí bylo stále čisté a upravené. A jak se říká – „plivnout si do dlaní“ a práce jde sama od ruky a děti jsou pak na výsledek své práce náležitě pyšné. A věřte, že si při práci užijeme i spoustu legrace.

Vaření – jablka v županu

Pro mlsné jazýčky něco nového. Každý z dětí se ptal, co to vlastně budeme vařit. Název „Jablíčka v županu“ je zaujal, a hlavně se všichni těšili, jak to bude vypadat, co se tam bude dávat a pro všechny to byla vlastně taková novinka. Takže krom jablka a listového těsta jsme doplnili ještě džem, oříšky a rozinky. Výsledek byl úžasný a pozor, když to zkusíte i vy, je dobré jablíčka sníst teplá.

Keramika

Děti mají rády různé výtvarné techniky. Mohou si při nich zároveň také vyzkoušet svoji trpělivost a zručnost, uplatnit svou kreativitu. Nejraději mají práci s hlínou, kdy mohou kousku hlíny v ruce vdechovat duši. Pomalu se tak rodí malá a krásná dílka. Děti často mají první zkušenost s keramickou hlínou právě u nás, takže zprvu nevědí, co vlastně mohou dělat, ale kdo si hrál s plastelínou tak ví, že není čeho se bát. V tomto dílu, který bude mít brzy pokračování, ukážeme krásné výtvory, které na úplné dokončení ještě čekají.

Zoopark Chomutov

Ač počasí mělo k ideálu daleko, byla návštěva Zooparku dobrou volbou pro sváteční den. Nebylo horko, takže zvířata neměla potřebu se schovávat v brlozích a skulinách svých výběhů, či klecí a bylo se na co dívat.

Parta „puberťáků“ nerada dává najevo zájem o podobné aktivity, přesto zážitek pro děti byl přínosem. Někteří si připomněli své, ještě nedávné dětství a na chvíli zapomněli, že se přeci musí chovat děsně dospěle. Ale když se zrovna nikdo nedívá….

   

   

Výtvarné činnosti

Zhoršující se chladné počasí pokračujícího podzimu neumožňuje tolik pobytu v přírodě, jak bychom chtěli, ale ani tak nezahálíme a pouštíme se do kreativní činnosti.

Jako první téma jsme si zvolili malou vzpomínku na léto, motiv mola s palmami. Na černý podklad jsme vytvořili kresbu pomocí lepicí pásky, přes kterou jsme nanesli akrylové barvy. Barvy se míchaly rovnou na podkladu, takže každému vyšla barevná škála trochu jinak, což bylo skvělé, neboť každý kus pak byl nezaměnitelným originálem. Při sundávání pásky se postupně objevoval černý podklad a obrázek dostával smysl, který někteří pochybovači zprvu neviděli. O to větší překvapení a radost z dokončeného díla pak měli :-)

            

 

Další téma našeho výtvarničení už bylo ryze podzimní. S tím, jak se postupně barví listí, dává nám příroda krásný materiál, který by byla škoda nevyužít. Nasbírali jsme tedy barevné listí z různých stromů a z nich jsme vytvořili koláž v kombinaci s pastelem. Z listů jsme vytvořili korunu stromů a kmen pak domalovali pastelem. Přes společné téma byl opět každý výtvor originálem a každý se měl čím pochlubit.

ZOO Ústí nad Labem

Po delší době jsme se vypravili mimo Děčín, konkrétně do nedalekého Ústí nad Labem, kde se nachází pěkná zoologická zahrada. Oproti té v Děčíně, která je po ruce a bývá cílem našich návštěv a výpomocí, je tato o hodně rozlehlejší a i množství chovaných druhů zvířat je nesrovnatelně větší. Po splnění ranních povinností na internátu v podobě sobotního úklidu jsme se vybavili balíčky s obědem a se svačinou a spěchali na nádraží, odkud jsme se přepravili vlakem do Ústí.

V prostoru ZOO jsme strávili 5 hodin obklopeni krásnou přírodou a příjemným babím létem, viděli jsme nespočet zajímavých zvířat, obohatili jsme se o informace související s tím, jak a kde žijí ve svých domovinách. Se zájmem jsme si prohlédli vše, od těch nejmenších, až po doslova obry v podobě žiraf, velbloudů a krokodýlů. Shodli jsme se, že asi nejpůsobivější byla ukázka cvičení se slonem a přednáška o historii jeho chovu.

I když se nám moc nechtělo, blížící se večer nás donutil k návratu na internát, kde jsme probrali vše, co jsme viděli a co nás zaujalo.

 

Vyhlídky nad Děčínem

Protože v posledních dnech bylo opravdu krásně, vypravili jsme se užít si poslední záchvěvy sluníčka do přírody. Děčín je město obklopené kopci nad řekou Labe, které jsou posety spoustou vyhlídek vybízejících k jejich návštěvě a pozorování města z ptačí perspektivy. Nechali jsme se zlákat a některé jsme navštívili. Zvolili jsme spíše relaxační trasu, vedoucí kolem Labe, Hladového kamenu, nad Přípeř, dále ve směru nad Jalůvčí a odtud po vrstevnici zpět nad řeku, na vyhlídku naproti knihovně. Po odpočinku jsme pokračovali ve směru na Červený Vrch a na další vyhlídky nad Bělou. Výlet se opět vydařil, viděli jsme spoustu krásných míst.

Odpoledne v muzeu

Páteční odpoledne jsme využili k tomu, že jsme se vypravili do místního muzea. Mimo klasických trvalých expozic věnovaných lodní plavbě na řece Labe a historii související s postupným rozvojem města Děčín jsme měli možnost vidět výstavu Paleoart - vědecká a umělecká rekonstrukce zaniklého života na Zemi. Obdivovali jsme Více než 150 obrazů a modelů, zachycujících vývoj života od prvohor až do doby „moderního člověka“ ve čtvrtohorách. Zajímavá a hravá byla interaktivní část na zahradě, kde byly v pískovišti uschovány sádrové odlitky částí kostí pravěkých zvířat a my jsme je vykopávali za pomoci „nástrojů používaných odborníky“ při zkoumání podzemních nálezů. Odpočinkové odpoledne se všem líbilo a ani se nám nechtělo z muzea odcházet.

   

Tyršův Děčín II.

O dalším víkendu, ve kterém probíhaly akce Tyršova Děčína, jsme se rozhodli, že se jich opět zúčastníme, neboť to, co jsme viděli minule, bylo velice zajímavé. Tentokrát probíhala na Mariánské louce přehlídka prakticky všech kroužků, které lze v Děčíně navštěvovat, a tak smysluplně strávit volný čas. Jednotlivá stanoviště představovala činnost například hasičů, sokolů, atletů, florbalistů, mažoretek atd. Samozřejmě byla možnost vyzkoušet si, v čem jsou, nebo nejsou, jednotlivé činnosti snadné. Protože toho, co se nabízelo, bylo opravdu mnoho, nebylo lehké rozhodnout se, čemu dát přednost a co vynechat. Souběžně s touto akcí probíhala Tyršova stezka, což byla akce ZŠ Dr. Miroslava Tyrše, kdy v blízkém okolí zámku byla stanoviště, na kterých jsme museli plnit jednotlivé úkoly a sbírat potvrzení o jejich splnění, což všem v závěru přineslo sladkou odměnu v podobě čokolád a cukrovinek. Odpoledne rychle uteklo, příjemné sluníčko bylo vystřídáno v podvečer poměrně nepříjemným chladným větrem, a tak jsme byli rádi, že jsme se vrátili na SVP a zde se ohřáli horkým čajem nebo kakaem.

Vítězství 70, Děčín XXXII; tel. + 420 412 594 901; e-mail: a.krupickova@vuboletice.cz

Správa webu: hois.pavel@gmail.com
 © 2014. All Rights Reserved.