V neděli jsme se společně věnovali kresbě pastelem. Děti dostaly jednoduchý úkol, a to nakreslit jakékoli ovoce a pokusit se ho vybarvit technikou stínování, suchými barevnými pastely. Úkolu se všichni zhostili celkem rychle, práce je bavila a zájem byl nad očekávání, takže si tuto techniku rádi v brzké době zopakujeme.

V sobotu jsme se, pro ještě pěkné podzimní počasí, vydali na společný výlet na rozhlednu Chlum. Cesta byla povětšinou do kopce, ale výsledek stál za to. Na vrcholu jsme byli za vynaložené úsilí odměněni výhledem na celý Děčín. Při výhledu na celé město jsme společně rozpoznávali známé objekty, poté jsme si pod věží rozhledny opekly vuřty. Akce se vydařila a po výletu byli všichni spokojeni.

Společně s dětmi jsme se rozhodli namalovat létající balóny. Rozdělili jsme se na dvě skupiny a vytvořili jsme dva létající balóny podle vlastní fantazie. Na závěr jsme se vyfotili a své fotografie jsme vložili do balonových košíků a představovali jsme si, že letíme do oblak. Balóny jsme si pak vystavili v prostorách naší klubovny. 

Dne 25. 6. 2016 jsme si naplánovali výlet na Chmelník, 508 metrů vysoký čedičový kužel na okraji Děčína. Z Chrochvic jsme se vydali po žluté turistické cestě vedoucí až na vrcholek. Tempo zpomalovalo veliké vedro. Po cestě jsme viděli starou zanedbanou rodinnou hrobku, jejíž kryptu ti odvážnější prozkoumali. Po cestě jsme poznávali stromy, překvapivě pod vrcholkem rostlo poměrně dost hub. Vyhlídka nahoře je značně zanedbaná, ve špatném stavu, zbytky po staré rozhledně a výletní restauraci nejsou téměř patrné. Vzrostlé stromy zakrývají výhled ve směru na Děčín, jediný výhled je směrem na Boletice nad Labem. Po krátkém odpočinku jsme sešli do údolí a dále směřovali na Krásný Studenec. Zde jsme byli zaskočeni krátkým, ale vydatným deštěm. Ten nám zabránil v tom, abychom se vyšplhali ještě na Popovický vrch, kde jsme si plánovali opéct na ohni klobásky k večeři. Unaveni jsme se vrátili na internát, kde přišla vhod i uzenina opečená na pánvičce. I když byl výlet náročný, většině se líbil.

Ve středisku výchovné péče se stalo tradicí, že všechny děti, které jsou na internátním pobytu, si v městské knihovně půjčí alespoň jednu knížku. Děti, které nikdy žádnou knihu nečetly, zjistí, že čtení může být zábavné a pak si přejí, několikrát za pobyt, knihovnu navštívit. Najdou se i jedinci, kteří během pobytu přečtou i několik knížek.

Technika rozfoukávané tuše je u dětí oblíbená, protože vznikne vždy originální obrázek. Pak se v obrázku hledá motiv, který dětem něco připomíná. Nám se podařily krásné obrázky. Našli jsme v nich ukrytou hradní věž, psa, kovbojskou pistoli nebo myš.

Minulou sobotu se celá skupina naučila další výtvarnou techniku - tentokrát takovou, při které vznikne obraz vyřezáním určitých částí z jednoho nakresleného černobílého obrázku a následným podložením jiného barevného papíru. Děti si rozebraly předlohy, přenesly si je na bílou čtvrtku a pomocí paspartovacího nožíku si postupně, s důrazem na pečlivou práci, vyřízly určité části obrázku. Hotový nový obrázek si podlepily barevnou čtvrtkou, čímž vznikly zcela nové a velmi vydařené obrázky.

O minulém víkendu jsme opět vyrazili na naši obvyklou túru. Tentokrát jsme navštívili údolí Suché Kamenice. Výchozím bodem byl Dolní Žleb, kam jsme se přepravili vlakem a poté přívozem na druhý břeh Labe. Po zelené turistické cestě jsme se přesunuli k ústí Suché Kamenice u Hřenska a potom pokračovali po červené směrem na Labskou Stráň.

Po noční bouři a lijáku nebylo údolí a ani říčka poplatná svému jménu Suchá, ale bylo naopak dosti mokro. Voda tekla zkalená, ale jinak bylo nádherně. Křivolaká cesta mezi stromy, balvany a skalami se každému moc líbila.

Horší to už bylo cestou z Labské Stráně přes Bynovec a Loubí do Děčína. Jak kilometry přibývaly, nohy stále více bolely a ke konci se šlo už jen silou vůle. Ale přes všechny nářky jsme nakonec zdrávi došli, a protože většina si po návratu chtěla ještě zahrát stolní tenis, nebylo to až tak hrozné. Nicméně, byla to zatím nejdelší túra, kterou jsme absolvovali, ušli jsme 25,18 km :-) a to si zaslouží pochvalu pro všechny zúčastněné. No ne?

Další z našich tras v rámci zátěžové turistiky nás tentokrát zavedla do Hřenska, kde jsme si prošli věhlasné soutěsky. Potom jsme se po turistických cestách, obloukem přes Mezní Louku a Meznou, dostali zpět do Hřenska, odkud jsme se autobusem vrátili do Děčína. Příroda byla nádherná, zejména ve chvílích, kdy vysvitlo slunce, bohužel bylo poněkud chladno a větrno. Přesto byl zážitek pro všechny velmi silný a zúčastnění chlapci byli doslova nadšení.

Dnes jsme se rozhodli vyrobit si z kartonů zajímavé barevné africké masky. Postupovali jsme tak, že jsme si přibližný tvar masky načrtli na připravený karton, a poté jsme vše vyřezali lámacími noži a poskládali ještě na sucho na předem vybrané místo. Všechny části jsme natřeli výraznými barvami a následně jsme je slepili tavnou pistolí. A výsledek již posuďte sami.