V sobotu 15. 4. 2017 jsme měli naplánovánu turistiku po cyklostezce kolem řeky Ploučnice ve směru na Veleň. Po cestě jsme navštívili psí útulek na Starém městě. Prohlídli jsme si zdejší chovance a půjčili si jednoho pejska. Byl extrémně živý, a tak jsme se průběžně dostávali do situací, kdy nebylo zcela jasné, kdo koho vodí. Pejsek nevynechal jedinou příležitost, a jak mohl, vrhal se do řeky. V prostorách zemědělské školy Libverda, bývalém statku rodu Thunů, jsme si prohlédli výběhy a stáje zdejších koní.

Prostřednictvím tabulí umístěných kolem stezky jsme se seznámili s faunou a florou, které je možno spatřit kolem řeky. Ukázali jsme si, jak se vyrábí elektřina ve vodní elektrárně a jaké zkameněliny je možno nalézt v blízkosti Březin. Po cestě jsme si natrhali proutky na pletení pomlázek. Na zpáteční cestě jsme ještě navštívili dětské hřiště na Kocandě. V průběhu odpoledne jsme ušli téměř 19 kilometrů a poznali spousty nových věcí.

V sobotu dne 8. 4. jsme se vydali na plánovaný pochod na čedičový vrch Chlum. Hora je specifická tím, že má dva vrcholy. Malý Chlum, vysoký 447 m, a Velký Chlum, vysoký 507 metrů. Na něm se nachází rozhledna s výhledem na téměř celý Děčín. Po cestě jsme procházeli chráněným územím, národní přírodní památkou Březinské tisy. Zde jsme měli možnost pozorovat vzácného živočicha – mloka skvrnitého. Po náročném stoupání jsme si nasbírali dřevo a odpočinuli si u opékání uzeniny. Cesta zpět vedla kolem oblíbeného dětského centra Kocanda, jehož prolézačky a atrakce jsme vyzkoušeli. Trasa 16 kilometrů s poměrně velkým převýšením nám dala zabrat, a tak jsme se těšili na nedělní klidnější program.

V sobotu 22. 4. 2017 jsme vyrazili na výlet do jednoho z nejkrásnějších koutů našeho kraje, do Jetřichovic. Zde jsme zaparkovali a vydali jsme se k Dolskému mlýnu, známému pohádkovému místu. Zde se točily jedny z nejkrásnějších českých pohádek jako Pyšná princezna, Peklo s princeznou nebo Ztracený princ. Výlet se vydařil, všichni účastníci byli spokojeni. Vzhledem k vcelku pěknému počasí se výlet vydařil a všem se líbil.

V dubnu, ještě než se vrátila zima, jsme stihli výlet na Pravčickou bránu, autobusem na Mezní Louku a odtud úchvatnou cestou podél skalních stěn k nejznámějšímu skalnímu útvaru Českého Švýcarska. Odtud jsme pak pokračovali do Hřenska, které jsme si také prohlédli a poté nasedli na autobus a vrátili se zpět.

Počasí nádherné, příroda úchvatná, a přestože pro někoho bylo těch 10 km pěšky takřka „nadlidský“ výkon, výlet se vydařil a všechny účastníky obohatil o spoustu nových pohledů na svět i na vlastní schopnosti.

Velikonoce ve středisku jsme dětem zpříjemnili několika výlety, velikonočními zvyky, zkusili jsme zajímavé výtvarné techniky a při tom si užili spoustu legrace.

Turistický výlet z Ludvíkovic, přes Kvádrbergské vyhlídky na dětská hřiště.

Ubrousková technika na kamíncích

Místo barvení velikonočních vajíček jsme zvolili metodu zdobení kamenů ubrousky s velikonočními obrázky. Děti je pak dávaly jako výslužku rodičům, kteří je přijeli navštívit.

Velikonoční výzdoba prostor SVP

Děti namalovaly veliké kraslice technikou voskových pastelek a anilinových barviček. Vyzdobili jsme si kraslicemi nástěnky v prostorách střediska.

V rámci zájmové činnosti jsme o víkendu vyrobili masky na obličej podle předloh pohádkových postav. Každý si vybral, kterou masku si vyrobí a jak si ji nazdobí. Ukázalo se, že vyrobit masku není úplně jednoduché. Někomu se nedařilo vystřihování detailů, ale s trochou dopomoci ostatních se masky nakonec povedly všem.

S dětmi jsme si připomněli význam svátku mezinárodního dne žen a pro své blízké (maminky, babičky, kamarádky) jsme vyrobili krásná srdíčka ze starých puzzlí. Když jsme dětem ukázali, co budou vyrábět, zpočátku se polekaly, že je to velmi obtížné. Pak ale byly nadšené, protože se jim srdíčka velmi povedla.

Po delší době jsme se rozhodli, že navštívíme Rajské ostrovy. Expozice děti natolik zaujala, že si chtěly neustále dokola prohlížet zvířata, která ještě nikdy neviděly. Nejvíce se jim líbili noční medvídci a leguáni. A největším zážitkem byl opět klaun z pohádky Nemo.

V posledních dnech nás provázelo aprílové počasí. S dětmi jsme se domluvily, že si vyrobíme veselé klauny, abychom už přilákaly jaro. Barevní klauni všechny děti rozveselili. Každý si zvolil barvy, podle toho, jakou měl náladu, doplnil oči, nos, pusu a klobouk podle své fantazie. Nakonec jsme s klauny vyzdobili prostory SVP.

V době mrazu a sněhu jsme si na chvíli odskočili do jiného světa za poznáním. V expozici „Rajské ostrovy“, která patří pod ZOO Děčín, jsme si mohli prohlédnout náhled do podvodního světa tropických moří a světa džungle, polopouště a magrovů ostrovů Sulawesi, Fidži a Haiti. Expozice byly moc hezké a i na malém prostoru bylo k vidění dost nejrůznějších živočichů. Přestože dívky nejprve spíše ohrnovaly nos, nakonec se jim ani nechtělo ven. Největší úspěch měly opičky, želvy a velké akvárium s kusem korálového útesu.

Na  sobotu 21. 1. 2017 jsme si naplánovali výlet na Belveder. Je to upravená skalní terasa vypínající se 130 metrů nad hladinou Labe. Odtud je výhled na nejmohutnější pískovcový kaňon Evropy, vytvořený erozní činností řeky v křídových sedimentech. Autobusem jsme cestovali do obce Labská Stráň, odtud pěšky na vyhlídku a dále po červené turistické značce směrem na Ludvíkovice a Děčín. Cestou jsme navštívili ještě Růžovou vyhlídku nad obcí Loubí. Cesta byla poměrně náročná díky napadanému sněhu, počasí nám ale přálo. Výlet se líbil.

V sobotu po obědě jsme se pustili do odklízení sněhu a přitom došlo i na stavbu klasického sněhuláka. Do odklízení se kupodivu dobrovolně pustila především obě děvčata, zatímco chlapci se zájmem budovali sněhového chlapíka. Že se nakonec obě činnosti víceméně propojily a proměnily se ve všeobecnou koulovačku, nebylo, vzhledem k věku zúčastněných, nic překvapivého. Děti si čas užily a sněhulák s námi zůstal ještě mnoho dalších dní.

Provoz střediska výchovné péče o vánočních prázdninách

Do čtvrtka 22. 12. 2016 bude provoz v obou ambulancích střediska výchovné péče - v Děčíně i v Ústí nad Labem v obvyklém čase - od 9,00 do 18,00.

V průběhu vánočních prázdnin - od pátku 23. 12. do dalšího pátku 30. 12. 2016 bude provoz střediska zajišťovat ambulantní oddělení v Ústí nad Labem, každý den od 7,00 do 15,30.

Od 2. 1. 2017 bude provoz obou ambulantních oddělení – Děčín i Ústí nad Labem opět v obvyklém čase – od 9,00 do 18,00 každý všední den.

Telefonické kontakty:

sociální pracovnice – 475 240 010

speciální pedagogové, psycholog – 475 240 013 - 017

V sobotu jsme vyrazili na tradiční víkendovou túru. Pro většinu dětí byla tato první na pobytu, s výjimkou jednoho z chlapců, který na pobytu absolvoval již třetí výlet, a který ostatní pochopitelně strašil náročností. Trasa vedla z výchozího bodu v Dolním Žlebu, kam jsme se přepravili vlakem, lesy v prostoru mezi státní hranicí a Maxičkami, po značených turistických trasách. Přestože bylo již trochu chladnější počasí, pobyt na čerstvém vzduchu nikomu nemohl uškodit a ujít cca 16 km už vůbec ne. Přesto někteří už začali v půlce fňukat a jeden z turistů málem nedošel, neboť to byla pro něho velmi nezvyklá zátěž. Nakonec to ale, za hojného povzbuzování ostatních, také zvládnul a do tepla a bezpečí internátu dorazil.

Vypravili jsme se do muzea, které sídlí v bývalém loveckém zámečku Thun-Hohensteinů v Děčíně IV.  Jako jediné na našem území má specializaci v oblasti historie lodní dopravy po celém toku Labe, disponuje jednou z největších knihoven o plavbě vůbec a vlastní i rozsáhlý fotoarchiv plavidel, sbírku starých vodních map Labe a Vltavy, obsáhlý soubor konstrukčních nákresů a plánů a mnohé další reálie dokumentující tento specifický způsob dopravy a přepravy. Dále zde jsou expozice papírových modelů staveb, ptactva našeho kraje a historie města Děčín. Po ukončení prohlídky jsme prošli z Podmokel po nábřeží do Děčína 1. Zde jsme viděli v reálu spousty staveb zachycených na dobových fotografiích v muzeu. Navštívili jsme Mariánskou louku, která je jedním z nejdůležitějších míst historie Děčína a bylo zde ve 13. století Přemyslem Otakarem II. založeno královské město. Odpoledne jsme zakončili prohlídkou zámeckých zahrad, dlouhé jízdy a nádvoří zámku.

Protože podzim již barví listy na stromech všude kolem nás, využili jsme příležitosti a nasbírali jsme nějaké listy, které jsme pak využili na malé tvoření - koláž. Skutečné listy doplněné kresbou pastelem a... obrázek je na světě. A povedly se všechny, do jednoho. A také na ně byli všichni náležitě pyšní.

Dnes jsme se rozhodli, vyrobit si za pomoci nafukovacího balonku, útržků papíru a sádrových obvazů halloweenské tykve. Práci si děti rozebraly a pustily se do díla, postupně vznikaly beztvaré bubliny, které nabíraly na skutečných rozměrech. Hotové dílo bylo natřeno patřičnými barvami a výsledek byl nad očekávání krásný.

Dnes byl pro veřejnost otevřen zrekonstruovaný bunkr, tzv. "řopík" u dětského hřiště Kocanda, který jsme navštívili a seznámili se s jeho historií. Řopík je součástí obranné linie z roku 1938, přičemž tato muzejní připomínka byla pomocí vojenské zálohy ČR zrekonstruována tak, aby si jej návštěvníci mohli prohlédnout a na vlastní kůži poznat jeho atmosféru. Chlapci byli z celé prohlídky bunkru nadšeni. Dotazovali se na dění v bunkru, na zbraně a na všechny pomůcky, které v bunkru viděli.

Nedělní turistický výlet, který byl zaměřen na téma skalní masivy a vyhlídky, se nám vydařil. Autobusem jsme vyjeli do Ludvíkovic, odkud jsme vyrazili pěšky přes Kvádrberk a lesní park zpět do Děčína. Poznávali jsme skalní útesy, zkoušeli orientaci v terénu, poznávali jsme stromy a četli si v naučných tabulích po celé stezce. Celý výlet byl hodně poučný a všechny děti zaujal.

Dne 6.10. 2016 jsme měli na odpoledne naplánované sportovní odpoledne zaměřené na zvýšení fyzické zdatnosti, obratnosti a vytrvalosti. Deštivé počasí nám ale náš záměr překazilo, a tak jsme se pustili do výtvarné činnosti, výroby masek z dýní. Protože jsme měli pouze dýni značných rozměrů, nedělali jsme klasickou výzdobu, ale rozhodli jsme se, že každý pustí uzdu své fantazie na jedné čtvrtině plodu. Po rozkreslení šablony a přenesení návrhu na dýni jsme masky vyřezali a vystavili na klubovně. Odpoledne se vydařilo, ověřili jsme si naši zručnost a fantazii.

Na podzimní výzdobu prostor střediska jsme se rozhodli použít přírodniny, a z nich jsme vyrobili věnce na dveře a okna. Nasbírali jsme kaštany, větve ozdobných keřů, dále jsme potřebovali jutovou mašli, jablíčka a hrušky. Z papíru jsme vyrobili tištěná jablka a hrušky, vystřihli jsme je a zdobili s nimi věnce. Věnec si každý nazdobil podle své fantazie. Hotové věnce jsme pověsili v prostorách SVP. 

Již dlouho jsme se připravovali na přesazování pokojových květin ve středisku. Dnes jsme si vše potřebné nachystali a květiny přesadili. Celá skupina dětí se aktivně zapojila, jak do přesazování, tak do úklidu staré zeminy a povadlých listů a květů. Přesazené květiny jsme rozmístili po celém středisku. 

V neděli jsme se společně věnovali kresbě pastelem. Děti dostaly jednoduchý úkol, a to nakreslit jakékoli ovoce a pokusit se ho vybarvit technikou stínování, suchými barevnými pastely. Úkolu se všichni zhostili celkem rychle, práce je bavila a zájem byl nad očekávání, takže si tuto techniku rádi v brzké době zopakujeme.

V sobotu jsme se, pro ještě pěkné podzimní počasí, vydali na společný výlet na rozhlednu Chlum. Cesta byla povětšinou do kopce, ale výsledek stál za to. Na vrcholu jsme byli za vynaložené úsilí odměněni výhledem na celý Děčín. Při výhledu na celé město jsme společně rozpoznávali známé objekty, poté jsme si pod věží rozhledny opekly vuřty. Akce se vydařila a po výletu byli všichni spokojeni.

Společně s dětmi jsme se rozhodli namalovat létající balóny. Rozdělili jsme se na dvě skupiny a vytvořili jsme dva létající balóny podle vlastní fantazie. Na závěr jsme se vyfotili a své fotografie jsme vložili do balonových košíků a představovali jsme si, že letíme do oblak. Balóny jsme si pak vystavili v prostorách naší klubovny. 

Dne 25. 6. 2016 jsme si naplánovali výlet na Chmelník, 508 metrů vysoký čedičový kužel na okraji Děčína. Z Chrochvic jsme se vydali po žluté turistické cestě vedoucí až na vrcholek. Tempo zpomalovalo veliké vedro. Po cestě jsme viděli starou zanedbanou rodinnou hrobku, jejíž kryptu ti odvážnější prozkoumali. Po cestě jsme poznávali stromy, překvapivě pod vrcholkem rostlo poměrně dost hub. Vyhlídka nahoře je značně zanedbaná, ve špatném stavu, zbytky po staré rozhledně a výletní restauraci nejsou téměř patrné. Vzrostlé stromy zakrývají výhled ve směru na Děčín, jediný výhled je směrem na Boletice nad Labem. Po krátkém odpočinku jsme sešli do údolí a dále směřovali na Krásný Studenec. Zde jsme byli zaskočeni krátkým, ale vydatným deštěm. Ten nám zabránil v tom, abychom se vyšplhali ještě na Popovický vrch, kde jsme si plánovali opéct na ohni klobásky k večeři. Unaveni jsme se vrátili na internát, kde přišla vhod i uzenina opečená na pánvičce. I když byl výlet náročný, většině se líbil.

Ve středisku výchovné péče se stalo tradicí, že všechny děti, které jsou na internátním pobytu, si v městské knihovně půjčí alespoň jednu knížku. Děti, které nikdy žádnou knihu nečetly, zjistí, že čtení může být zábavné a pak si přejí, několikrát za pobyt, knihovnu navštívit. Najdou se i jedinci, kteří během pobytu přečtou i několik knížek.

Technika rozfoukávané tuše je u dětí oblíbená, protože vznikne vždy originální obrázek. Pak se v obrázku hledá motiv, který dětem něco připomíná. Nám se podařily krásné obrázky. Našli jsme v nich ukrytou hradní věž, psa, kovbojskou pistoli nebo myš.

Minulou sobotu se celá skupina naučila další výtvarnou techniku - tentokrát takovou, při které vznikne obraz vyřezáním určitých částí z jednoho nakresleného černobílého obrázku a následným podložením jiného barevného papíru. Děti si rozebraly předlohy, přenesly si je na bílou čtvrtku a pomocí paspartovacího nožíku si postupně, s důrazem na pečlivou práci, vyřízly určité části obrázku. Hotový nový obrázek si podlepily barevnou čtvrtkou, čímž vznikly zcela nové a velmi vydařené obrázky.

O minulém víkendu jsme opět vyrazili na naši obvyklou túru. Tentokrát jsme navštívili údolí Suché Kamenice. Výchozím bodem byl Dolní Žleb, kam jsme se přepravili vlakem a poté přívozem na druhý břeh Labe. Po zelené turistické cestě jsme se přesunuli k ústí Suché Kamenice u Hřenska a potom pokračovali po červené směrem na Labskou Stráň.

Po noční bouři a lijáku nebylo údolí a ani říčka poplatná svému jménu Suchá, ale bylo naopak dosti mokro. Voda tekla zkalená, ale jinak bylo nádherně. Křivolaká cesta mezi stromy, balvany a skalami se každému moc líbila.

Horší to už bylo cestou z Labské Stráně přes Bynovec a Loubí do Děčína. Jak kilometry přibývaly, nohy stále více bolely a ke konci se šlo už jen silou vůle. Ale přes všechny nářky jsme nakonec zdrávi došli, a protože většina si po návratu chtěla ještě zahrát stolní tenis, nebylo to až tak hrozné. Nicméně, byla to zatím nejdelší túra, kterou jsme absolvovali, ušli jsme 25,18 km :-) a to si zaslouží pochvalu pro všechny zúčastněné. No ne?

Další z našich tras v rámci zátěžové turistiky nás tentokrát zavedla do Hřenska, kde jsme si prošli věhlasné soutěsky. Potom jsme se po turistických cestách, obloukem přes Mezní Louku a Meznou, dostali zpět do Hřenska, odkud jsme se autobusem vrátili do Děčína. Příroda byla nádherná, zejména ve chvílích, kdy vysvitlo slunce, bohužel bylo poněkud chladno a větrno. Přesto byl zážitek pro všechny velmi silný a zúčastnění chlapci byli doslova nadšení.

Dnes jsme se rozhodli vyrobit si z kartonů zajímavé barevné africké masky. Postupovali jsme tak, že jsme si přibližný tvar masky načrtli na připravený karton, a poté jsme vše vyřezali lámacími noži a poskládali ještě na sucho na předem vybrané místo. Všechny části jsme natřeli výraznými barvami a následně jsme je slepili tavnou pistolí. A výsledek již posuďte sami.