Po dobré zkušenosti z loňského roku jsme opět pro tradiční letní zážitkový pobyt využili naše vlastní prostory internátu SVP v Děčíně. Odtud jsme pak vyráželi na výlety do blízkého okolí, ale i do míst vzdálenějších. Počasí nám letos přálo, a tak jsme mohli náš plán beze zbytku naplnit.

První den, po nástupu, ubytování a nezbytném poučení, Jsme vyrazili na první výlet, jehož cílem se stalo skalní město v nedaleké Tisé. Divoká změť skal se spoustou zákoutí a také výhledů do kraje je vždy oblíbeným cílem výletů a zabodovala i tentokrát.

Další den jsme vyrazili na celodenní výlet do Hamru na Jezeře, na malý pěší výlet kolem jezera, se zastávkou v proslulé zmrzlinárně ve Stráži pod Ralskem. Hlavním bodem dne ale byla pláž jezera se spoustou vodních radovánek.

Následujícího dne jsme vyrazili na hrad. Byl jím skalní hrad ve Sloupu v Čechách nedaleko Nového Boru. Skalní hrad je proslulý spoustou krásných výhledů a bludištěm chodeb ve skále i okolo ní. Děti se seznámily s jeho historií, v podhradí zakoupily nějaké suvenýry na památku a vypadaly velmi spokojeně. Odměnou jim bylo opětovné koupání v Hamru, kde se jim předchozího dne tolik líbilo.

Poslední den pobytu jsme dopoledne strávili hrami, soutěžemi a malováním kamínků. Po obědě pak byl na pořadu dne výlet na Sněžník. Pod nejvyšší horu v okolí jsme dojeli autem a odtud potom po svých na její vrchol. Část dětí se rozhodla i pro výstup na rozhlednu, což je potřeba ocenit, protože schodů je tam opravdu hodně. Počasí krásné, výhled do dáli byl úchvatný. Po občerstvení jsme pak k sestupu použili jinou cestu, stezku mezi skalisky a poté kolem části hory zpět k čekajícímu automobilu. Cestou zpět do SVP jsme se zastavili na Maxičkách pro trochu větví na táborák. Po návratu a krátkém odpočinku jsme rozdělali táborák a uvařili si na ohni večeři, s trochou toho dovádění kolem, drnkání na kytaru, zkrátka se vším, co k táboráku patří.

V pátek byl již čas odjezdu, což znamenalo spoustu zmatku s balením věcí a úklidem prostor internátu. Když bylo vše hotovo, nastal čas na zhodnocení pobytu a ocenění jeho účastníků. Tři nejlepší v bodovém hodnocení dostali diplom s drobnými cenami a sladkostmi, za úspěšné zvládnutí pobytu však byli oceněni nějakou cenou všichni. Přestože pobyt nebyl dlouhý, děti navázaly mezi sebou kamarádské vztahy a během loučení ukáplo i několik slziček.

Naším oceněním bylo zejména to, že přestože se všichni těšili domů, klidně by si pobyt ještě prodloužili a nebylo jediného, kdo by neříkal, že by jel zas….

Tak snad napřesrok… :-)