Po informaci, že v úterý 26. září nepoteče ve škole na Pivovarské voda a vyučování se tedy z hygienických důvodů neuskuteční, objevila se zde možnost volby náhradního programu. Pro-gram, který by uspokojil všechny zájmy, i tajná přání žáků bylo docela obtížné připravit. Pak zazněl návrh: „Pojeďme do Prahy a navštivme Letecké muzeum,“ a to bylo to pravé.

Ráno po osmé hodině jsme se sešli před budovou na Slovanské, byla zkontrolována vybavenost tj. věci podstatné, totiž dostatečně silné svačiny a dobře nabité aparáty mobilů i věci méně důležité, jako složení posádky služebního vozidla nebo program výletu – a pak, pak už se frčelo. Řidič vozidla, p učitel Matys, točil hbitě volantem, kličkoval v kolonách před Prahou tak umně, že jsme za slabou hodinku a půl již parkovali před muzeem. Po základním poučení jak se chovat mezi lidmi a vyslovení zákazu manipulace se startéry letadel, vrtulníků, či případnému odevzdávání motorů do sběrny kovů, jsme tam vtrhli. Tam bylo věcí - a opravdu zajímavých. Od historických vznášedel, přes bitevní stíhačky až po zcela nedávno používané stroje.

Zaznamenali jsme i přípravu vzletu vládního speciálu. Po prohlídce všech exponátů jsme zjistili, že máme ještě chvilku času a tak jsme se rozhodli na-vštívit další expozici Leteckého muzea umístěnou v hangárech Staré Aerovky v Letňanech. I tady byla spousta zajímavostí – letadla, vrtulníky, děla a celá řada nových informací, včetně těch, týkají-cích se válečných konfliktů. Po vyzkoušení houpaček na dětském hřišti jsme se vydali na cestu zpět. Pravda, trochu dobrodružnou, protože řidič se vydal na výpadovku z Prahy zkratkou a to podle rad starého „dědy vrátného,“ sedícího v kukani u vchodu a jedno z letadel při přistávání prolétlo těsně nad střechou našeho vozidla. To bylo vzrůšo… No, a pak už nás čekala cesta zpátky. Až na nepřízeň počasí se celý výlet neobyčejně vydařil.

Zapsáno podle vyprávění a prací účastníků zájezdu