Víkend ve zřícenině hradu Ronov

Kamenický Šenov

V sobotu dne 24.6.2017 jsme s chlapci Pavel V., Marek T., Jiří Z. a Miroslav L. vyrazili za dobrodružstvím na zříceninu hradu RONOV u Stvolínek, okres Česká Lípa. Z ústavu jsme vyrazili autobusem do České Lípy a odtud vlakem do zastávky Kravaře. Po vystoupení z vlaku jsme se ocitli asi kilometr od vysokého homolovitého kopce, na kterém se nachází zřícenina hradu Ronov.

V písemných pramenech je hrad poprvé připomínán k roku 1429. Dnes patrné části vystavěl po husitských válkách Vilém z Illburka. Vysoká poloha a z ní vyplývající těžká dostupnost a problémy se zajištěním provozu hradu vedly spolu se změnou životního stylu k přenesení panského sídla na tvrz a později zámek ve Stvolínkách. Hrad byl ještě nějaký čas udržován, ale na počátku 17. století byl již zříceninou.

Ke zřícenině hradu Ronov se váže pověst, že se v troskách hradu zjevuje přízrak bývalého ronovského pána. Ten chtěl získat zlatou korunku hadí královny, která sídlila pod hradem. Přitom však přišel málem o život, korunku musel nakonec oželet. Po smrti tu začal strašit jeho duch. V lese pod Ronovem je patrná hluboká jáma, která je zbytkem po křivopřísežném šafáři. Lstivě přísahal, že půda pod ním patří vrchnosti. Nasypal si totiž do bot hlínu z panského pole. Jakmile vykřikl přísahu, pohltila ho země.

Vzhledem k časovému rozvrhu a krásnému dni jsme se po příjezdu rozhodli zajít do cca 2 km vzdálené obce Kravaře, kde jsme navštívili místní koupaliště a chlapci se zde osvěžili chlazenou kofolou, zmrzlinou a koupáním v pěkně udržovaném bazénu. Ve 20:00 hodin jsme se vydali za naplánovaným dobrodružstvím a vyrazili jsme zpět k hradu. Asi po 80 minutovém pochodu do kopce jsme dorazili na vrchol kopce a nádvoří zříceniny hradu. Zde jsme si připravili každý své místo na přenocování a na místním ohništi jsme rozdělali oheň. Večer jsme strávili opékáním špekáčků, vyprávěním strašidelných historek a čekali jsme, zda se nám dle pověsti zjeví duch místního hradu. Ten se ukázal kolem půlnoci a velmi vystrašil zejména chlapce Miroslava L..

Tento příběh je ale na delší vyprávění … Po přespání mezi zdmi zříceniny jsme se ráno nasnídali, uklidili, uvedli ohniště a prostory zříceniny do původního stavu a vyrazili zpět do ústavu, kam jsme dorazili kolem 12:00 hodin. Chlapcům se akce velmi líbila a již dnes se těší na další dobrodružství. Všechny chválím za chování a přístup k celé akci.

Vychovatelé : Procházka Tomáš a Švec Pavel